1. sraz - Lučkovice - 25. - 27.5.2012

Tak vážení.
Tak a je to tady. Naše dvorní dopisovatelka Martina má spoustu jiných úkolů a tak musím reportáž o našem prvním letošním srazu v Lučkovicích napsat já. Tak buďte shovívavý, holt  jako od Martiny to nebude.

Už se stává pravidlem, že naše květnové srazy trávíme ve společnosti kamarádů s Iron Dogs. Jejich prezident Miloš, který je také čekatelem v našem spolku, nám opět nabídnul možnost přijet do Jižních Čech na jejich sraz. Tentokrát vybral ubytovací zařízení pana Počty v Lučkovicích. Jako vždy Miloš připravil i program a tak jsme se všichni těšili, že se po dlouhé zimě sejdeme s kamarády na hezkém místě a užijeme si to.

Na úvod se pokusím jmenovat všechny účastníky srazu z našeho spolku. Někteří se na nás přijeli podívat jen na otočku, někdo na půl dne ale většina zůstala celý víkend. Přijeli i nováčci a tak jsme se mohli seznámit i s novými tvářemi.

belinda, Bigbel, Bronko, brumlík51, Čimelice, dedacis, dědazdenda, dedekbobmb, dědkulín, dedula47 + Zdeňka, divoch60, Doltonolda, džeff, Fanda, Fí-ďas, Hanys50, IronIra, japepánek, JISOSO, JVK, Kareš, Kavec47, Krumloš + Maruška, LUSO, majkys, Mambaj, Mann53,  Marťan-ka, Medy2, mikni + Irena, miko, Milos1, Mirátko, Neep s Jaruškou, Nero, oldmar, Opida + Luba, padre45, pája47, Pavelmazel, pedro51, saporo, spacírek47 + Hanče, StařecPetr, sumeček, Šabik, Šobul + Helena, Taťka, Viragodědek, Votec, wassermann,


    
A teď jsem asi ještě někoho zapomněl. Pokud ano a ozvete se, tak vás rád do seznamu doplním.

Sraz pro nás se Šabikem  začínal v pátek v 10:00 kdy jsme se vydali na cestu. U Roudnice se k nám přidal ještě Bronko. Cestu jsem si našel na mapách Googlu a vytiskl. Ale stejně jsem zapomněl odbočit, kde jsem chtěl, a tak jsme přijeli až do Čimelic, kde jsme naštěstí na pumpě potkali domorodce Manna53. Ten nás nasměroval na náměstí, kde se na zahrádce místní restaurace občerstvovala Martina a Luboš ( NERO ). Tak jsme chvíli také poseděli a potom vyrazili podle navigace Luboše na místo srazu. Ale chybička se vloudila a my jsme se ocitli na konci polní cesty v obci Lučkovice. Ono totiž není stejné místo obec Lučkovice a rekreační zařízení Lučkovice. A tak jsme se otočili a po opravených datech v navigaci jsme přijeli na místo srazu.

Tam už nás s terasy restaurace vyhlíželi ti, kteří byli rychlejší. Tak jme se po dlouhé přestávce, co jsme se neviděli s nimi přivítali a šli jsme se ubytovat. Ubytování slušné, každý pokoj měl sociální zařízení.
Parta kolem Japepánka založila opět stanový tábor a dokonce večer zapálili oheň.

Kdyby věděli, jaká bude k ránu zima, tak by si určitě vzali nějaké teplo sebou do stanu.
Po ubytování jsme se šli zpět na terasu restaurace, abychom se po dlouhé cestě občerstvili a vyhlíželi další účastníky, kteří se sjížděli. A tak jsme se vítali a hlavně okukovali nováčky.
Motobabky z našeho spolku přijeli jen dvě a tak jsme byli rádi, že měli někteří členové sebou jejich „baťůžky“ a tím rozšířili dámské osazenstvo.
Po večeři probíhala zábava na terase a také u ohně ve vší počestnosti tak dlouho, jak kdo vydržel. Museli jsme počítat s tím, že se ráno vstává dřív, abychom přijeli včas do Temelína na exkurzi.

Po brzké snídani jsme se ve formaci vedeni Milošem vydali po pěkných jihočeských silnicích směr jaderná elektrárna Temelín.

Exkurze nebyla samozřejmě přímo v elektrárně, ale v jejich informačním centru.

Přijeli jsme o trochu dřív a tak zbyl čas na kávu z automatu v centru a také na povídání a focení. Po prohlídce expozice a prezentaci v kinosále si nás ještě vyfotila a vyzpovídala pracovnice infocentra, aby mohla z naší návštěvy udělat reportáž, která bude pro zaměstnance elektrárny na jejich intranetové síti.

Potom jsme pokračovali dál do Týna nad Vltavou. Tam jsme měli zajištěnou restauraci na oběd.

Jak to probíhalo na obědě popisuje Miloš v jeho příspěvku níže. Po obědě se opět v koloně přemisťujeme do Písku do prodejny  Bikers Crownu na čumendu.

Na zpáteční cestě děláme ještě jednu zastávku a to v Alšových Miroticích na vyhlášenou zmrzlinu.

A pak už zpět do Lučkovic. Tam už na nás čekají majkys, Stařec Petr a JVK, kteří se na nás také přijeli podívat. Majkys  nakonec  zůstal přes noc a odjel až ráno směr Velehrad, aby s panem Týcem dojednal podrobnosti k našemu srpnovému srazu.
Sobotní večer probíhal podobně jako ten v pátek. Po večeři jsme pokračovali v probírání všeho možného, co jsme v pátek nestihly.

Nedělní ráno nás opět vítalo sluníčkem. Ještě před snídaní jsme si zabalili, odevzdali lůžkoviny a hurá do jídelny. Kuchař nám navíc k snídani na závěr uvařil i česnečku. Po snídani jsme se všichni rozloučili a rozjeli se do všech koutů naší vlasti.

Na závěr mé soukromé zhodnocení tohoto srazu.
Poděkování patří organizátorovi Milošovi, že jsme mohli prožít společný super víkend v krásné jihočeské přírodě a setkat se s kamarády. Počasí nám přálo a tak nám nic nemohlo zkazit náladu. Potkali jsme se i s novými kamarády a doufám, že se jim s námi líbilo a přijedou příště zase.
Pokud bude možnost, tak za rok s Iron Dogs zase ahoj.

Virágodědek

Více fotek najdete na konci v odkazech na fotky členů.


Jak viděl tento sraz jeho organizátor Miloš.
VI. sraz Iron Dogs - Lučkovice 25.-27.5.2012
Začal bych od počasí. Sledoval jsem ho už týden před srazem. Předpověď se měnila několikrát denně v hodnotách od apokalypsy po přijatelno a zpět. Odjížděli jsme už ve středu, abychom ve čtvrtek vyzkoušeli trasu, připomněli se v Temelíně a u "Číňanky" na oběd. Tak tedy poslední pohled na radar, satelit a předpověď (v pátek hezky, v sobotu přijatelně, v neděli déšť). Protože ubytování v Lučkovicích máme až od pátku, míříme do Štědronína (tam byl loňský sraz). Paní vedoucí s údržbářem Romanem nás vítají. Ubytujeme se, najíme a jdeme, projít po lese. Večer s personálem vzpomínáme na loňský sraz a další "lumpárny". Po roce si paní vedoucí pamatovala z té spousty lidí, kromě nás organizátorů, dva naše členy. Nebudu jmenovat. Oni to vědí a ostatní by záviděli. Ve čtvrtek sedláme stroje a vyrážíme. Jedu stejnou rychlostí, jakou povedu kolonu, abychom mohli případně upřesnit časy. V převáděcím centru Temelína potvrzujeme akci a jedeme k číňanům. Zde je také všechno v pořádku, takže odjíždíme přes Tálín k Biker s Crownu v Písku. Tady zapínám navigaci, ať nás vede do Lučkovic. Vede, cestou pěknou, ale poněkud složitou. Silnice od Mirotic je příšerná. Je utvořena ze záplat. Možná kdyby silničáři ponechali původní díry bez oprav, bylo by to lepší. V rekreačním zařízení ladíme detaily (např. od kdy bude otevřen bar) a jedeme zpět do Štědronína. V pátek zabalíme (jak já to nesnáším a přitom tenhle kousek dovolené je jako putovní tábor) a jedeme se přeubytovat do Lučkovic. Správkyně po příjezdu pravila, že není uklizeno a máme 2 hodiny počkat. Sdělil jsem jí, že náš příjezd byl domluven na tuto hodinu s jejím vedoucím. A najednou to šlo, za čtvrt hodiny vybalujeme v našem "apartmánu". Jedeme se ještě projet a po návratu nastává vítací období, neboť "účastníci zájezdu" začínají přijíždět. Následuje večeře, buřty na ohni a posezení na terase a v baru. Bylo dost legrace. Některé hlášky byly nezapomenutelné. Např. tlustší pánové, no nakonec i dámy, mají OTP. Jo vy nevíte co to je OTP? No přece Ozdobný Tukový Prstenec. Nezapomenutelné byly inscenované "hádky" mezi Jaqesem a Pepou. Kdyby člověk nevěděl, že se jedná o představení, očekával by, že začne téct krev. Možná, že lidé, kteří je neznají, byli vyděšeni. Spát se jde kolem půlnoci, protože druhý den je snídaně od 7:00 hod. Po docela vydatné snídani řadíme více než 60 motorek do sestav a přesně podle plánu v 8:30 vyjíždíme na trasu společné vyjížďky. Do Temelína jsme přijeli dříve, než jsme měli, ale myslím, že to moc nevadilo. Při exkurzi byl promítán film 3D a musím se přiznat, že jednou jsem skoro uhnul před letícím neutronem (nebo co to bylo). Po exkurzi máme do odjezdu na oběd čas, tak se fotí, kouří a klábosí. Po dosažení času T (nebo vlastně O = oběd) jedeme Do Týna nad Vltavou. Po příjezdu jsme v reálu svědky konkurenčního boje. U parkoviště jsou dvě restaurace. V jedné to bylo objednané. Část výpravy zaparkovala blíž k té druhé. Okamžitě z ní vyběhla obsluha a zmocnila se jich. Oni, protože netušili, že oběd má být v té druhé, upadli do jejích spárů. Prostě vlčí život v kapitalismu. V té "naší" restauraci bylo jídlo výborné, porce velké, ceny rozumné a obsluha milá a rychlá. V té druhé nevím, ale protože nikdo si nestěžoval na žaludeční problémy, asi také v pořádku. Zdeněk na chvíli poskytnul motorku jako atrakci malinkému dítěti, Brumlík povozil po parkovišti servírku od "číňanů", nasedáme a jedeme přes Tálín do Bikers Crownu. Prohlédneme, někteří ještě dají kávu ve vedlejší středověké hospodě. Já po dohodě předávám vedení kolony Mannovi. Je místní a zná prý snad lepší cestu než moje navigace (to mně moc nepřekvapilo). Před odjezdem se ještě domlouváme na "vložené" atrakci. Zastavíme se v Miroticích na náměstí na zmrzlinu - údajně nejlepší zmrzlina v kraji a je to pravda. Kolem 17:00 hod přijíždíme zpět do Lučkovic. Po výborné večeři opět poklábosíme, něco alko i nealko nápojů popijeme a jdeme na kutě. V neděli je snídaně rozumně od 9:00 hod, takže před ní ještě stačíme zabalit. Personál asi počítal s hladovci, takže začal vydávat mnohem dřív než v 9:00. Strava opět vydatná, uvedená nebo zakončená česnečkou. Po snídani nakládáme bagáž na motorky, loučíme se a rozjíždíme se domů. Co říci na závěr. Ukončím u toho, u čeho jsem začal. Počasí po celou dobu trvání srazu bylo takřka ideální. Nebylo zbytečné vedro a nespadla kapka. Trasa společné jízdy vedla po pěkných, bezpečných silnicích a během ní nedošlo k ničemu mimořádnému. Všech více než 60 účastníků se zřejmě snažilo dodržovat pravidla bezpečnosti a skupinové jízdy. Myslím, že náš první letošní sraz, na který jsme opět pozvali "Motorkáře přes 60" se povedl. Kromě toho jsme se všichni ve zdraví, bez šrámů na motorkách i tělech vrátili zpět a co víc si přát.
Miloš

fotky od Virágodědka

fotky od IronIry

fotky od Manna53