6. - 16.9.2018 - cesta do Rumunska

RUMUNSKO 2018

 

Ve dnech 6 - 16.9.2018 podnikla naše skupinka tří motorkářů nad 60 - Mirek Růžička ( Růža53 ), Jarda Michalovič ( motokapr ) a Radek Kozák ( maratonec ) cestu do rumunských Fagarašských hor, zvaných "Království Karpat".

Cestu připravil Mirek Růžička / itinerář, rezervace ubytování v motelech a kempech, km trasy cca 350 na den a náročný výběr ubytování podle kritérií, dohodnutých během našeho předcházejícího pobytu na Šumavě/. Ač jsme oslovili i další členy spolku, jeli jsme již tradičně ve třech. Jeden z oslovených zůstal podle očekávání “u sukně“ s tím, „že teď už ví, že toho bude litovat“. A je čeho litovat. Nepamatuji za celou svou motorkářskou historii v Evropě i v Americe, aby 11 dní a 3 400 km ani nekáplo a slunce až otravně nezalézalo za mraky. Ale co naplat, jednou to vyjít muselo. 

Trasa cesty : Plzeň – Praha Dolní Měcholupy -Slovensko, kemp Opatovce / první a poslední stanování / - Levoča / krásné, historické město / -Särmäsag / Rumunsko/ - Brezoi / penzion Casuda Didi / - cestou Transalpin, Mekka motorkářů – Transfagarasan – Novaci / Transalpin opačně / - Deva / penzion Eva,luxus v rumunském podání – Kiskörös / Maďarsko – Wilfersdorf / Rakousko / - Praha-Plzeň.

Postřehy z cest :

- V Rumunsku lze potkat místní motorkáře, kterým koukají dráty z kordu zadní pneumatiky

- Kulhavý pes, který se k nám přidal při vycházce u Brezoi snad poprvé v životě poznal vlídné zacházení. Potom snad několik hodin brečel a škrábal na hradbu penzionu, kam jej domácí psi odmítli vpustit.

- Tam i zpět jsme projeli Transalpin, jedním směrem Transfagarasan. Snad tisíc zatáček většinou s dobrým povrchem. Stelvio s Grossglocknerem by se tam vešly několikrát.

- Snad jediná nepříjemnost během návštěvy Rumunska – zběsilý řidič dodávky porazil při couvání Jardovu stojící BMW GS 1200, naštěstí bez větších následků

- 250 km okreskami o hladu, pokus Mirka o rekord v hladovění na trase Opatovec-Levoča

- Příhoda s peněženkou v jiné kapse v Särmäsagu/účastníci vědí, ostatní čtenáři vědět nemusí, není se čím chlubit.

- Mirkovy skvělé buřtíky a návrat železničáře ve 2 ráno do místnosti, kterou maratonec zabral, jsa přesvědčen, že jsme v penzionu sami- „Das ist meine Zimmer“!!!

- atd... atd...

Ještě něco k motorkám:

Moje statečná holka, Honda CMX Rebel o obsahu 471 ccm držela krok s ohleduplnými BMW 1200 a Kawasaki 1400 Jardy Michaloviče a Mirka Růžičky. Dokázala se i rozvášnit na Transfagarašanu, za což jsem se jí omluvil a dále pokračoval v poklidu, bez trápení motoru a spojky. Píše se o ní jako o motocyklu městského ražení, tzv. „pro rohlíky. Inu ta moje jela pro rohlíky z Plzně do Rumunska a zpět. To při průměrné spotřebě 3,6 lt na 100. Ano, jak psali v červenci redaktoři Motohausu : Kup si ji, když umíš mít radost ze života a nepotřebuješ dělat na ostatní haura. 

Na závěr poděkování Mirkovi a Jardovi za skvělou přípravu a odvoz všeho, co se mě do taštiček nevešlo, oběma dále za trpělivost, se kterou dokázali 11 x 24 hodin vytvářet přátelské prostředí občas popudlivému staříkovi. 

V Plzni 26. září 2018 Radoslav Kozák - maratonec