Ahoj,
v sobotu
bylo tak pěkně, že jsme všeho nechali, na Felicii dali na kouli nosič, na něj
elektrokola a jeli přes Folmavu a Furt im Wald nahoru na Hoher Bogen. Po
horské silničce jsme dojeli do sedla mezi vrcholy a zaparkovali u horské chaty
s hospodou. Nasedli jsme na kola a jeli k vyhlídce Schonblick kousek pod
věžemi NATO.
Vidět byl
celý kraj od Eslkamu až po Baerisch Eisenstein na německé straně a od Folmavy
až k Železné Rudě na straně české.
Bavoráci se jako vždycky u obou hospod cpali dobrotami, oni když už někam vyrazí, tak doma v sobotu a v neděli nevaří a nelitují peněz na drahé dobroty na horských chatách. My měli doma v troubě připravenou výbornou sekanou z mletého koupeného přímo od zemědělců v Mrákově s vlastními právě sklizenými lahůdkovými brambory, tak jsme jim ani nezáviděli, pěkně se vynadívali do kraje, sedli na kola a jeli zpátky z kopce k autu.
Domů jsme
jeli po druhé straně pohoří Hoheru krásnými horskými městečky s domy a penziony
v alpském stylu a vrátili se domů přes Neukirchen a Všeruby.
V
Neukirchenu bylo před kostelem zaparkováno hodně německých a českých aut, na
mši k zázračné uzdravující sošce Panny Marie chodí věřící z obou stran hranice,
stejně jako před válkou. Podle pověsti do té sošky sekl šavlí na české straně v
Loučeni zlotřilý voják v době třicetileté války. Z rány začala téci krev, voják
se vyděsil, zahodil zbraně a dal se na pokání. Sošku potom přenesli na německou
stranu, kde se neválčilo a postavili pro ni kostel. Nemocní, kteří se u ní
modlili a dotýkali se jí, se v mnoha případech zázračně uzdravili.
Asi to
funguje podle přísloví "Víra Tvá Tě uzdravila "
U sošky je
jako poděkování za zázračné uzdravení hodně šperků a obrovských svící s
děkovnými nápisy.
Před
kostelem je řada velkých křížů se jmény obcí z obou stran
hranice, odkud je pěšky přinesla procesí poutníků.
Na české
straně je ve starobylém kostelíku v Loučeni kopie téhle sošky, ale ta zázraky
neumí a proto procesí z Čech chodí do "Neukirchen bei Heiligen blut"
,, po česku je to "Nové kostely u Svaté krve" .
Ten kostel
je pozoruhodný tím, že jsou to vlastně kostely dva, nový a starý. Stojí proti sobě
a jsou spojené tak, že je oboustranný oltář mezi nimi a dá se kolem něho
projít, když není mše, z jednoho kostela do druhého.
Později
odpoledne, když jsem dobýval v potu tváře brambory z posledního řádku,
začalo pršet, tak jsme si medili, jak jsme to dobře vymysleli s výletem.
ahoj
Petr Lobeč - loban
Žádné komentáře:
Okomentovat