Čtyřmi státy Evropy








7.7 – 11.7. 2010
Co lidstvo lidstvem existuje, provází ho potřeba poznání jiných krajů. Tato touha se díky bohu zachovala dodnes. Postihuje všechny generace bez rozdílu.
Jsem rád, že jsem se dožil této současnosti a patřím mezi ty, kterým je to dopřáno. A jak říkám, pokud, přehodím nohu přes sedlo, chci této výsady využívat.
Pro letošní rok jsem připravoval 5 denní částečný průjezd Rakouských Alp, Italských Dolomitů a přes Švýcarské a Bavorské Alpy zpět do Čech. Důležité je napsat,že hlavní moje přání bylo navštívit výrobní závod a muzeum Moto Guzzi v Mandello de Lário.
Naše původní sestava se dost změnila .Seznam šesti zájemců se zúžil na tři. Myslím, že to je dostatečný počet. Také si myslím, že je důležité pro pohodu všech, aby na společnou cestu jeli přibližně stejně zdatní a mentálně založení řidiči. Náš výlet nebyl jen poznávací, také jsme si chtěli polechtat bránici. Nechtěli jsme se vrátit domů s hranatou zadní pneumatikou.
Myslím, že se nám to povedlo. Parta byla po pár kilometrech sehraná a všem se to moc líbilo. Nepočítaně zákrut s perfektním povrchem jsme si opravdu užívali naplno. Bagáž nám po pár kilometrech ani moc nesvazovala ruce. Třetí den jsme brali za vděk kusem rovné vozovky. Nakonec jsme se i shodli na tom, že Paso dello Stelvio ponecháme na podzim či příští rok. Jediné co nás sužovalo bylo až nepříjemné teplo. Pod 1000 m n/m to byl očistec.


1.den.
Odjezd z M.Hradiště v 7.30 směr Železná Ruda.Tam jsme si u kamaráda dali kávu a hodinku jsme dopřáli zádům přirozenější polohu. Dále jsme pokračovali na Landau, Berchtesgaden do Zell am See a poté do 5 km vzdáleného podhorského městečka Brucku. Loňské ubytování za 25E se zvedlo na 30E a proto jsme majitelce penzionu dali vale a o sto metrů dál nám byl nabídnut nocleh v přepychu i se snídaní za 22E. Za poskytnutou garáž jsme koupili majitelce růžičky. Občerstvení nám nabídl obchodní řetězec Aldi. Po několika pivech jsme šli na kutě.

2. den.
Po bohaté a vydatné snídani jsme vyrazili na Gross Glockner. Po zaplacení 18 E jsme obdrželi jako každý rok mapku a samolepku. S tím rozdílem, že letošní rok jsme dostali jubilejní.GG slaví 75 výročí otevření se široké veřejnosti. Tradičně upravená silnice nás sváděla ke klukovinám. Dobrá viditelnost nám nabízela nezapomenutelné pohledy na částečně zasněžené velehory. Malou poznámku si nemohu odpustit. Zde je znát ta přirozenost chování člověka k přírodě. Viděli jsme strmé horské louky porostlé květy a klečí a mezi tou krásnou flórou volně se pasoucí desítky krav a ovcí. A všem to prospívá . Z fotek je patrné, že jsme navázali i s nimi přátelský vztah. Na výšině Františka Josefa 2360 m n/m jsme vylepili naší klubovou samolepku. Průjezd směřoval k městu Leinz, který je na rozhraní Rakouska a Itálie.
Dohodli jsme se na směru trasy. Náš cíl pro dnešní den byl Passo del Tonale, krásné zimní středisko. Provoz byl přijatelný a tak náš dnešní cíl jsme zvládli v dobrém čase. Po krátké domluvě jsme pokračovali dál směrem na Meráno. Teplo, které v nížinách panovalo nás donutilo k zastávce a ubytování. GPS nám nabídla Hotel Café. Již na první pohled bylo jasné, že to je jiná kategorie než využívají mototuristé. Teplo a únava vykonala své. Rozhodnuto. Jeden z argumentů byl ten, že si to můžeme jednou za čas dovolit. Motorky v garáži, pokoj a servis bez chyb. Hotelový bazén jen pro nás a dobré pivo za 3E.

3.den.
Snídani dle vzoru Švédů jsme ocenili a pokračovali dál do nitra Itálie. Krásná pohodová trasa vede v podhůří a nabízí mnoho zajímavých pohledů. Zhruba po 60 kilometrech se nám ukázalo jezero Como. Jeho hladina se zakusuje do okolních většinou strmých břehů. Malé vesničky rozseté v okolí jen umocňují jeho rozlohu. Podél jezera jsme dojeli do cíle naší dnešní etapy Mandello de Lario. Zde jsme zhlédli expozici muzea Moto Guzzi. Po té jsme se ubytovali v nedalekém kempu. Stravu nám opět zpestřil obchodní řetězec. Koupelí v jezeru Como jsme završili předposlední den naší expedice. Pár piv na dobrou noc a sdělování dojmu z jízdy nás hebce uspalo.

4.den.
Po probuzení do krásného dne jsme poopravili trasu a vyrazili směr St.Moritz dále na Landeck a Garmisch. Tato trasa byla zajímavá tím, že jsme za jediný den projeli čtyřmi státy. Nebudu srovnávat. Ale na mě nejvíce zapůsobilo opět Švýcarsko. V odpoledních hodinách jsme se ubytovali v kempu asi 4 kilometry od Garmische. Za bungalovem se hrdě tyčil Zugspitz. Ubytovali jsme se a po vzoru mladých Italů vyrazili na motorkách jen v kraťasích a sandálech za nákupem a prohlídku do Ga Pa. Myslel jsem, že zásoba nealkoholických piv, které jsme omylem koupili je poslední jobovkou na této expedici. Opak byl pravdou.

5.den.
Po probuzení jsme namířili směr domov. Po průjezdu Mnichovem asi 40 km na dálnici došel našemu nejmladšímu kolegovi benzín. Stačil by 1 m hadičky. Ale nebyl (tak už vím co vozit na příště sebou) . To co následovalo nebudu popisovat ale byla to jedna jobovka za druhou. Vše dobře dopadlo a všichni jsme dojeli do svých domovů unavení ale šťastní. Už se těšíme na další mini expedici.

Kolik: 2100 km

Kdo: Samotář, Nero, Radek

Moto : Yamaha Buldok, Moto Guzzi Breva, Honda Hornet

více fotek zde
 

Žádné komentáře:

Okomentovat