V pátek večer na vláknu lákal JISOSO na Motozabijačku do Dřevěnky v Provodíně. Pod příslibem tááááááákhle velké jitrnice jsem se nechala zlákat i za cenu časného vstávání a slíbila, že budu v 9.15 v Sobotce. Jenže jsem netušila, že JISOSO mi domluvil „rande“ s předsedou v 8.30 v NP. Venda byl přesný a v půl deváté se ohlásil. Poslala jsem ho ... na kávu k pumpě. Ke mně se mu nechtělo... S malým zpožděním oproti slíbeným patnácti minutám jsem si ho na pumpě vyzvedla a vyrazili jsme do Sobotky. Abych se vyhnula rozbité cestě k Jirkovi, zajela jsem k bývalé pumpě před Sobotkou a zjistila, že jsem sama! Venda jel k Jirkovi domů. Jirka přijel na pumpu a divil se, kde je předseda. Tak jsme se chvíli všichni tři hledali, ale nakonec to dopadlo a my vyrazili nádhernou krajinou do Provodína. Jen mě mrzelo, že jsem si nemohla vyfotit Bezděz. První zastávka byla v Bělé pod Bezdězem na náměstí.
Tam jsme Jirkovi vyslovili pochvalu za dobře zvolenou trasu. Mohl by dělat profi průvodce Českým rájem. Další stop na pumpě, už ani nevím, kde ... A pak s vidinou vepřových hodů hurá do Provodína! Na posledních pár metrech k Dřevěnce mi málem vypadaly všechny zubní výplně. To není cesta, ale tankodrom... Před Dřevěnkou pár motorek, všude ticho a klid... Sjelo se nás nakonec celkem sedm statečných: divoch60, JISOSO, Kavec47, Milamoto, motobaba, Pavelmazel, Venda_Marauder. Jitrnice, jelítka, prdelačka, zabijačkový guláš – všechno domácí výroba a moooc velká mňamka! Pili jsme lahvové nealko Svijany ...
Pak jsme se rozhodli překvapit Japepánka v nedalekém Cvikově. Ale on překvapil nás: nebyl doma. Stejně se tomu ale nevyhnul, byl na chatě v Rynolticích. Chvilku jsme si na něj počkali.
... a on si nás odvezl...
Moc se nám u něj líbilo! Trávník prý sekal už v pátek, ale my ho stejně podezřívali, že to stihnul za tu chvíli, než jsme přejeli z Provodína k němu.
Zavedl nás také k sousedovi, který je řezbář – opravdový Mistr! Pak se vrátila Japepánkova žena Beruška z lesa, kam ji vyhnal s košíkem na houby, když jsme se mu ohlásili. Řekl jí, že se nesmí vrátit, dokud nenasbírá alespoň dvě kila hub. Připomnělo mi to pohádku O dvanácti měsíčkách.
Byla kávička a sušenky.
Čas příjemně utíkal a my se kolem půl třetí rozjeli
částečně domů a částečně na další výlet. Jeli jsme s Mílou na Ještěd. Nahoru
jsem dorazila totálně vykoupaná ve vlastní šťávě. Nejen proto, že bylo horko,
ale z té cesty – moje „záliba“ v zatáčkách je známá, ale to, co mě čekalo při
výjezdu na Ještěd, jsem doteď nezažila: jedna serpentýnka za druhou a do toho
turisti, psi, cyklisti, motorkáři, auta ... Silnice sic krásná, nová, ale úzká!
A to mi Míla až dodatečně prozradil, že se obával, jak bude cesta vypadat,
protože ten poslední úsek prý byl ještě nedávno úplně rozbitý ... Ale stálo to
za to! Nádherný výhled, i když trochu v oparu.
Byl to parádní den s partou fajn kluků. Těším se na další!
Ahoj,palec nahoru,pěkně napsaný,pěkně nafocený.Tam jsem se původně chystal a nakonec jsem volil sraz ve Varecch a setkání s Wittim.Teď vidím že jsem zaváhal a přišel tak opěknej pohodovej minisrázek.Na Zvíkovci jsem si všimnul jak máš podepsanou motku.Bezvadný.Kutil
OdpovědětVymazatDobrá práce, díky.
OdpovědětVymazatZdravím chlapi a děvče, září z vás pohoda.
OdpovědětVymazatMám dotaz:
Koná se u vás 2. srpnový víkend společný sraz motorkářů a ,,jeepařů,,?
Jestliže ano, na koho se obrátit, nebo kde?
Dík za odpověď.
m38a1c@seznam.cz