Minivýlet do Žiliny 1. 7. 2010

Účastníci : KAVEC, KOCOUR

Mám k Žilině nostalgické vzpomínky, proto promiňte, že to vezmu trochu zeširoka. Pro ty kdo neznají, nejedná se o město ve Slovenské republice ale o malou kouzelnou vesničku ve Středočeském kraji, na hranici křivoklátských lesů, která zaujala významné místo v historii „Motodědků nad 60 let“ tím, že se zde v roce 2009 uskutečnil první velký sraz i se zahraniční účastí. 

Díky publikaci tohoto srazu v médiích vstoupil náš motorkářský spolek také do povědomí poměrně široké veřejnosti, alespoň tedy v rámci kraje. Významnou skutečností byla také první účast žen, zejména naší oblíbené první členky Marťanky, jejíž motocykl zde vstoupil do dějin, tedy alespoň jedné rodiny, která zde uzavírala svazek manželský a část jejich svatebních fotografií se realizovala právě s využitím Marťanky mazlíka, jak mu ona sama říká, který ovšem váží asi 230 kilo.

Žilina není jen tak obyčejná vesnice. Dovolím si zde citovat, co o této obci říkají encyklopedie:

„Obec Žilina se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Je vzdálena 30 km západně od Prahy, 10 km od Kladna a 7 km od zámku v Lánech. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 755 obyvatel.

Je položena v mělké kotlině, lemované od jižní strany až po severozápad lesním masívem zde začínajících křivoklátských lesů.

Vznikla asi v polovině 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec byla královským majetkem, ale roku 1552 ji daroval král Ferdinand I. Janu Bořitovi z Martinic a na Smečně. A až do roku 1918 byla součástí Smečenského panství.

Žilinský kostel Narození Panny Marie je zapsán jako kulturní památka č. 674 od roku 1958. Kostel byl postaven roku 1770 a následující rok vysvěcen. První z oprav ve 20. století byla provedena v roce 1907, ale když byl v roce 1917 pro válečné účely odvezen zvon a cínové píšťaly do varhan, začíná kostel chátrat.

Druhá rekonstrukce proběhla v roce 1934 a kostel byl ještě téhož roku vysvěcen. V roce 1952 je ale kostel znovu uzavřen a v roce 1968 byl odvezen i zbytek inventáře. Kostel chátral až do roku 1992, kdy byla započata jeho třetí postupná rekonstrukce. V roce 1994 se v něm rozezněl nově instalovaný zvon a o rok později byl kostel opět vysvěcen.“

Pro majitele navigace :

zeměpisná šířka: 50° 5’ 59’’

zeměpisná délka: 13° 59’ 46’’

Žilina, nebo teda alespoň fotka, na které jsou Marťanka a PavelMazel před místní restaurací, je populární i v mezinárodním motorkářském dění konkretně u mezinárodní asociace Ride til we Rot and Party til we Drop, kde se stabilně drží na předním místě nevýše hodnocených fotek z celkového počtu více jak 3000 snímků. K nahlédnutí zde http://ride-til-we-rot-nth-east.ning.com/photo/friends-1?context=top Není to samozřejmě kvalitou mojí fotky, ale hlavní vliv na to zřejmě bude mít krásná motorka stojcí v popředí (moje), nebo že by to bylo Marťankou ?

Ale abych se tady moc nevykecával, tak něco k samému minivýletu. Přítel Kavec, který je bezvadný parťák ochotný jet kdykoliv a kamkoliv a absolvoval se mnou již několik výjezdů se mě, známého to lenocha, snažil ukecat ke společné vyjíždce. Bylo děsné vedro a moc se mi nechtělo, vymluvil jsem se, že jdu plavat do aquaparku a nevím, kdy se vrátím. Plavat jsem skutečně šel, zvládnout se ale dalo obojí, takže po absolvování mých „povinných“ 30ti bazénů jsem navrhl minivýjezd na kávu do mé oblíbené Žiliny.

Kavec je mimochodem správný „řízek“, jako řidič u záchranky nemá ježdění ještě dost a po práci se odreagovává jízdou na motorce.

Důvody mé veřejně známé „lenosti“ jsou méně prozaičtější, jedná se o problémy s bolestí nejprve kolena a následně i páteře, které mi již delší dobu znepříjemňují život a pohyblivost. Na motorce musím jezdit s berlí na zádech, mimo motorku se pohybuji se dvěma francouzskými holemi.

Žilina je dobrá také proto, že se zde skoro pokaždé potkáte s nějakým dalším motorkářem, což se potvrdilo i včera, když přijel motorkář na motocyklu Harley Davidson. V loňském roce zde většinou také končily všechny spanilé jízdy naší „Středočeské sekce“.

Pokud se jedná o samotnou restauraci, tak musím ohlásit jednu změnu týkající se venkovní terasy, který je nyní celá zastřešená elektronicky ovládanou markýzou.

Kavec se mě snažil přemluvit, abychom ještě někam vyjeli, ale zatažená obloha hrozila bouřkou, takže jsem raději odmítl. Pokecali jsme, dali si dobré točené nealko pivčo a odjeli k domovům. Rozdíl je pouze v tom, že já to mám do Žiliny 18 km a Kavec skoro 70 km, takže mu tímto zároveň děkuji za příjemnou společnost.

Zdraví Kocour