Již minulý rok jsme se začali domlouvat, že by jsme si mohli zopakovali výlet na Slovensko ho hotelu Akademik.
Zajícjedna zajistil v hotelu termín a také penzion na přespání při cestě tam.
V týdnu před naším odjezdem jsme řešili jestli vůbec pojedeme, předpověd počasí nevěstila nic dobrého. Domluvili jsme se, že rozhodne sobota. Předpověď se nakonec zlepšovala a Janek pravil " to dáme " a tak zaznělo jedem.
Neděle
Vyjížděl jsem z Ústí v 6:30 za mokra. Počasí se postupně lepšilo a tak jsem společně s Káňou dorazil v 8:45 do Lužan k zajícovi2. Dostali jsme kávu a něco k zakousnutí a vyrazili ještě se zajícemjedna na další cestu. Po cestě nás ještě dohnal zajíc3, který se i přes zdravotní hendikep rozhodl, že také pojede. Bylo domluveno, ze se zastavíme v motorestu Studená Loučka pam dorazí Janek s Jahankou. Po občerstvení a společné fotce
jsme se vydali v sedmi na další cestu do Dolní Bečvy, kde jsme měli v penzionu U Blinků zajišten nocleh. V penziony se nevaří a tak jsme museli jít vedle do kempu na pivo a klobásu.
Pondělí
Snídaně byla zase z našich zásob. Naštěstí Hanka napekla Jankovi buchty a tak se s námi rozdělil. A zajícové rozdali Hořické trubičky. Než jsme vyjeli tak začalo pršet a tak jme museli chvíli počkat. Nakonec jsme se dočkali, osedlali naše oře a vyrazili směr Slovensko.
Už na Slovensku jme se zastavili na Salaši Krajinka.
Občerstvili jsme se a hlavně jme navštívili muzeum traktorů, které je součástí areálu.
Po prohlídce jsme pokračoval směr Ráčková Dolina
do hotelu Akademik. Do hotelu nás čeklo z hlavní silnice 4,5 km cesty vhodné tak pro enduro.
Po příjezdu jsme si udělali společnou fotku s Peterem, provozovatelem hotelu.
Ubytovali jsme se spěchali se občerstvit.
Peter vyndal ze skladu naší vlajku a měli jsme jí na stole po celou dobu pobytu.
Úterý
v pondělí večer jsme naplánovali program na úterý. V úterý po snídani jsme odjeli do Černého balogu, kde jsme se projeji na dvou trasách místní úzkokolejky.
A takovou pěknou výpravčí v Balogu měli.
Všechny dny jsme vždy po příjezdu z vyjížďky poseděli na terase a nebo v jídelně, kde se vedly řeči a hlavně se dodržoval pitný režim.
Středa
Na středu jsme si naplánovali návštěvu Štrbského plesa. Zaparkovali jsme u nádraží v Tatranské Štrbě a užili jsme si cestu zubačkou na Štrbské pleso.
Prošli jsme se, udělali pár fotek a navštívili kavárnu, kde jsme poseděli i před dvěma lety.
Tuhle dobrotu jsem si dal já.
Večer jsme řešili co budeme dělat ve čtvrtek. Na tento den byla nejhorší předpověď počasí a tak jsme se dohodli, že budeme mít odpočinkový den.
Čtvrtek
Ráno ale počasí nebylo špatné, ale plán byl odpočinek a tak jsme to dodržovali.
Nakonec ale někdo dal návrh, že si uděláme procházku do nedalekého kempu a tam si dáme pivo. A tak jsme po 14 hodíně vyrazili a co čert nechtěl v půli cesty začalo krápat a tak ná zachránil hotel Oresnica.
Bylo otevřeno a tak jsme si dali prozměnu pivo.
Pátek
Na pátek jsme si naplánovali návštěvu největšího dřevěného kostela na Slovensku Svatý Kříž. Zjistili jsme, že bude otevřený a tak jsme se těšili.Před dvěma lety se nám návštěva tohoto kostela nepovedla.
Po návštěve kostela jsme přejeli do Liptovského Mikuláše kde jsme si udělali malou procházku a hlavně jsme měli v plánu si dát kávu a zmrzlinu.
Z Mikuláše jsme odjeli do Jánské doliny kde jsme navštívili Park mini Slovensko.
Byl to pro nás zážitek. Vrátili jsme se do dětských let při pohledu na tu spoustu vláčků. Potkali jsme se tam i s majitelem parku panem Kamilem Fischerem, keterý se nám věnoval a řekl nám spoustu zajímavostí. I společné foto jsme si udělali. Více fotek a videí z parku je v odkazu níže.
Sobota
V sobotu jsme popřáli zajícovi3 k narozeninám a nebyli jsme sami. Popřáli mu i paní kuchařky, které nám celý týden tak dobře vařili.
Po snídaní jsme odjeli do Východnej kde jsme navštívili farmu.
Byli jsme i na exkurzi po farmě a reakce našich kamarádů, kteří v zemědělství pracovali nabyly zrovna lichotivé.
Z farmy jsme přejeli ještě navštívit Važeckou jeskyni.
Večer jsme naposled poseděli, tentokrát už střídmě, aby jsme byli v neděli fit, když nás čekala tak dlouhá cesta tentokrát na jeden zátah. Také se začalo plánovat, kam vyrazit příští rok. Padl návrh na Polsko a tak uvidíme co se s toho vyvrbí.
Neděle
Ráno ještě před snídaní jsme měli všichni připravené motorky k odjezdu.
Po snídani jsme zaplatili útratu, rozloučili se Peterem a Jankou a vyrazi na cestu k domovu. Naposled jsme jeli tou 4,5 km dlouhou cestou pro endura.
Celý pobyt jsme probírali, jestli se nám povede zahlédnou medvěda, který se měl kolem hotelu potulovat. Nakonec jsme ten zážitek měli až na cestě od hotelu. Skoro na konci té hrozné cesty jsem já a zajíc2, kteří jsme jeli první v koloně zahlédli méďu jak přebíhal přes silnici.
Počasí nám na cestě domů přálo a tak jsme se zastávkami na tankování jeli společna až na Studenou Loučku, kde jsme se občerstvili, rozloučili a ve skupinkách se rozjeli k domovu. Já jel s Káňou140, Janek s Jahankou a tři zajíci společně. Nejdál jsem to měj já s Jahankou, přes 1500 km.
Ještě tři zajímavé fotky.
Janek kontroluje pionýrku
4 zajíci
Dva kamarádi co se celý týden neholili.
Více fotek ZDE
A teď si ještě uvědomuji, že jsem na něco zapomněl. Zapomněl jsem poděkovat Mirkovi ( zajíc02 ) za to, že nás po celou dobu našeho výletu vedl jako první jezdec.
A ještě jak to viděla Hanka od Jahanky. Je to od ní mistrovský kousek. Nebyla s námi a pracoval s tím co se dozvěděla od Honzy a fotek které jme dávali na WhatsApp.
Jak se kluci domluvili,
na Slovensko vyrazili.
Zajícovi jsme volali,
podrobnosti vyzvídali.
A když pak neděli máme,
hned po páté už vstáváme.
V noci zase pěkně lilo,
sudy nám to naplnilo.
Teploměr nás nemá rád,
stupňů je tam jen dvanáct.
Mlha hustá taky byla,
s Jendou jsem se rozloučila.
V Humpolci si natankuje,
do Hlinska pak pokračuje.
Rezervu si slušnou dal,
před desátou už volal.
Janek za ním pospíchá,
společně pak jeli dál.
Petr zase z Ústí spěchal,
Zdeničku samotnou nechal.
Káňa míří do Jičína,
tam už čeká ZAJEČINA.
K Mohelnici všichni jedou,
na Loučce mít oběd budou.
V Bečvě nocleh objednali,
tak si trochu odpočali.
V penzionu nevařili,
tak do kempu vykročili.
Piva trochu ochutnali,
i klobásky k tomu dali.
Pondělní ráno se mračí,
tak snídani ještě stačí.
Kávu i čaj tady mají,
ale co si k tomu dají?
Informací málo bylo,
pečivo jim tam chybělo.
Hanka je vždy pečlivá,
tak Janek dost buchet má.
Zajíc během chviličky,
vyndá z kufru trubičky.
Když se mraky vytratily,
tak na cestu vyrazili.
Ještě 200 km dají,
pak už cíl svůj uhlídají.
Všichni jedou pěkně spolu,
zastaví se ve skansenu.
V Pribylině odbočili
a v hotelu "raz dva" byli.
O cestu se nestarají,
a tak všichni kodrcají.
Přivítání za to stálo,
štamprliček není málo.
Ten dá rundu a ten druhou,
veselo mít večer budou.
Všichni se tam dobře znají
fotky však před námi tají.
Na úterý plán už mají,
k úzkokolejce se dají.
Janek brzy ráno vstává,
k pionýrce se vydává.
Ze všech stran ji prohlíží,
pod sukýnku nahlíží.
Vláčkem pěkně spolu jeli,
i drezínu vyzkoušeli.
Černý Balog to je pojem,
dobrý z toho měli dojem.
Večer zase pivo dají
a na domov vzpomínají.
Ve středu zas plány kujou,
že k zubačce dnes pojedou.
Štrbské pleso, to je krása,
nad výhledem každý jásá.
Na kafíčko pak chuť mají,
dortíky si k tomu dají.
Když na večeři čekali,
mobily si s sebou vzali.
Motobabky pozdravili
a svůj úkol tím splnili.
Holky doma fofr měly,
vařily a uklízely.
Vnoučata se dobře mají,
babičky si s nimi hrají.
Dědové si dovču vzali
a Slovenska užívali.
Od hotelu na dohled
přišel večer zas medvěd.
A pak už je tady čtvrtek,
nevylez by ani krtek.
"Prší, prší, jen se leje,
my dneska nevyjedeme."
A jak kluci čekali,
dobré pití si dali.
Můj mobil už zahltily
zprávy, co vše tam vypili.
Kafíčko tam mají s pěnou,
jägermeistrem nepohrdnou.
Ořechovici též dají,
pak k recepci pospíchají.
A když mraky ustoupily,
s pivem se ven posadili.
Řeknu vám to na rovinu,
doma si dám medovinu.
Když jdou kluci k Orešnici,
dám si ještě slivovici.
Motorkáři spolu chodí,
tak medvěda se nebojí.
V pátek konec týdne máme:
"Tak kluci, kam se vydáme?"
"Svätý Kríž" se kostel volá,
prohlédnem ho letos znova.
A pak během chvilinky,
vybírají zmrzlinky.
Potom sednou na zadnici,
když vidí tu železnici.
Zahrada je staveb plná,
tomu nikdo neodolá.
Vláčky různý náklad mají,
v zatáčkách se potkávají.
Kluci sedí na bidýlku,
natáčí to pro maminku.
Pak společnou fotku dají,
všichni se tam usmívají.
Večeři též vyfotili,
zpravodajstvím potěšili.
V sobotu se každý doví,
že Zajíc3 dneska slaví.
Kuchařky ho rády mají
a první přání předají.
A když všichni posnídali,
za zážitky se vydali.
Nikdo není malý hošík,
zážitků si dali košík.
Když na farmu vyrazili,
kdo ví, co vše si zkusili.
Oblečky jim bílé dali,
ke kravičkám se vydali.
Pak na hotel zase jedou,
tarhoňu mít dneska budou.
Zajíce pak vyfotili
a své kufry zabalili.
V neděli je krásné ráno,
z postelí je včas vyhnalo.
Letní pobyt dneska končí,
Slovensko se s námi loučí.
Motobabky čekají,
pozdní oběd chystají.
Petrovi dám víc než kačku
za zprávy pro zasedačku.
Vždy si kluky seřadil,
pěkně nám je vyfotil.
Zajíci mu pomáhají,
zasedačku taky mají.
Jako bych tam s vámi byla
a pěkně s Jendou jezdila.
Zítra velké rušno bude,
motorkáři budou všude.
V Přeštěnicích taky končí,
Brněnský okruh se loučí.
A my doma vyčkáváme,
zprávičky si posíláme.
Šťastnou cestu přejeme,
ať se brzy sejdeme.
V Ráčkové dolině je pěkně. Byli jsme naposledy v Domově J. A. Komenského což je na opačné straně než jste byli vy. Západní Tatry a Roháče je moje srdcovka, máme je prochozené, jsou tam nádherné hřebenové tůry. Ty bych už asi určitě nezvládl. Labuk
OdpovědětVymazatParádní cesta, zajímavé zážitky. Holt když se sejde dobrá parta... :-) A Hanka si zaslouží nejmíň pochvalu před nastartovanými stroji :-) Taťka
OdpovědětVymazat