Střední Evropa - září 2020

 

Střední Evropa, září 2020

 

Motto : Jediná omezení, která v lidských životech existují, si klademe my sami. Konfucius

     Letos byly plány veliké, na kratších výjezdech byl prostor pro úvahy kam a na jak dlouho. První, třídenní výjezd naší skupiny nastal koncem června do kempu „U Kosů“ v jihočeském Staňkově, hned u rakouských hranic. Pěšky do Rakous, 6 km tam, 6 km zpět po rybníku elektrickou lodí, a.t.d. Díky Růžovi hezký výlet. V pořadí druhé setkání „motocestovatelů nad 60“ proběhlo v srpnu na chalupě v Tvrdoslavi u Velhartic. Tam byla především upřesněna trasa a termín velkého zářiového výletu. Následně se vše pod vlivem známých skutečností změnilo, od cesty do Řecka v trase 3.900 km až po střízlivějších 2.600 km po střední Evropě. Koroňák nás netrápil, viz motto výše.

     Ještě snad drobná poznámka: Na straně jedné jsme věkově pevně ukotvení chlapíci s kladným vztahem k motorkám / jde pouze o to, včas rozpoznat, kdy se přiblíží senilita a s ní spojená ztráta koncentrace, porucha stability a tím i nebezpečí jak uvnitř, tak v okolí našeho dosud aktivního spolku/, to na straně druhé.

     Tradiční složení členů expedice“Střední Evropa 2020“ s částečnou obnovou vozidlového parku :

- organizátor, navigátor1 a IT technik :

     Miroslav Růžička - Růža53, 67 let moto Kawasaki ZZR 1400

- opravář, navigátor 2:

     Jaroslav Michalovič - motokapr, 69 let,nové moto Triumph 900 Bonneville

- tlumočník a PR manager:

     Radoslav Kozák - maratonec, 71 let, nové moto Moto Guzzi V7 Stone

pozn. Plánováno nejvýše 400 km za den, rychlost do 130 km/h po dálnici, do 100 km/h ostatní silnice, čili žádných „třista z místa“ není kam spěchat, stejně nás ta s kosou dříve nebo později dostihne.

 

Cesta :

1.den  9. září 2020, 3 trasy: Jarda – Obrubce-Strakonice-Strážný - Gosau 451 km

                                           Mirek-D.Měcholupy-Strakonice - Gosau 399 km

                                           Radouš-Plzeň-Strakonice - Gosau 362 km

Místo srazu/čerpací stanice OMV Písecká/ bylo nezaviněně špatně zvoleno, při příjezdu do Strakonic byla shledána řada ulic neprůjezdná, hledání předmětné čerpací stanice bylo obtížné. Silně opálení pracovníci s lopatami a krumpáči zjistili teprve mým dotazem, že jsou ve Strakonicích. Nakonec vše dobře dopadlo a cestovatelé se našli. Cesta do rakouského Gosau probíhala v poklidu, na místo jsme dorazili v 16.45. Cestou jsem zjistil, že pouze velmi obtížně přehodím nohu přes válec se stanem,karimatkou a spacákem/plná polní/ umístěný na zadní sedačce. Při přesunech jsem tedy poskakoval po jedné noze směrem od motocyklu, naši slovenští přátelé by řekli“ako strelený bocian“. Ubytování v Gosau luxusní, ovšem 460 Euro za 4 noci pro 3 lidi bez snídaně a bez mýdla a šamponu v koupelně bylo na mě, jako drobného škudlila, dost.V Rakousku podražili. Fakt je, že stanování v kempu je cenově sympatičtější.

     Večer posezení venku s výhledem na masiv Dachsteinu, osvětlené 3 kostely, pozorovali jsme tu nádheru tak dlouho, až nás zima a tma zahnaly dovnitř.

 

2.den 10.září 2020

     Odjezd v 10 hodin do SRN, a na 3 alpské, zážitkové silnice. Trochu riskantní záležitost, Mirek z Prahy ví proč.

1-Horská panoramatická silnice Rossfeld, nejvýše položená v Německu /převýšení 1 320m, stoupání max 14,5% , potom přejezd Berchtesgaden-Hallein,čili zpět do Rakouska.

2-Horská panoramatická silnice Trattberg, převýšení 1 453m, stoupání max 14,4%, nástup Kuchl, konec Feuchter Keller /vlhký sklep, čert ví proč/

3-Horská panoramatická silnice Postalmstrasse, převýšení 1597m, stoupání max 14,4%, nástup Golling, konec Strobl u Wolfgangsee. Příjezd Gosau 17.00

 

3.den 11.září 2020

     Ráno dilema před odjezdem-vzít či nevzít spodky. Mirek s nerozebíratelným, třívrstvým spodním dílem ústroje bez problému. Jeho nápad s  vláčkem – nebyl přijat kolektivem, představa břichatých Deutschentouristen ve vláčku v naší společnosti neposbírala sympatie. Odjezd na 2 alpské silnice v 10.00 hod.

1-Loserpanoramastrasse – ač tučné mýto velmi pěkný výjezd do Losser Massif. Převýšení 1 142m, stoupání 9,2%, celkem 15 serpentin, slepá silnice. Vše v pohodě, až na závěr jízdy v Ramsau. Jakýsi moula na italském motocyklu  nedobrzdil na křižovatce pod kopcem a vrazil do Růži, který způsobně stál a dával přednost vozidlům na hlavní. Celkem nic většího se nestalo /ohnutý výfuk / ale trpký pocit nás všechny pronásledoval ještě nějaký čas.

2-přejezd na Tauplitzalm- Alpenstrasse, čili do Bad Mitendorfu,kde začíná naše stará známá slepá silnice / sraz motorkářů nad 60 nahoře v Hausalpinu v roce 2017 – 74 účastníků/ Následoval odjezd do Gosau, večer krásné sluníčko- praní a sušení smrdutých svršků a Růžovo občerstvení. Pak sedíme venku a čteme na webu zprávy o postupném zavírání hranic v Evropě…

4.den 12.září 2020

     Oddych od motocyklů, na programu pěší výlet do oblasti Dachsteinu, jdeme kolem jezera Gosausee, k jezeru je to od penzionu 6 km, kolem jezera 4 km, na zpáteční cestě restaurace Toff´n Alm s řízkem a pivkem. Následuje cesta zpět a posezení u penzionu za krásného, téměř letního podvečera, Mirek nám čte nesmysly z webů, Jarda znaven z výletu lehce pochrupuje a já se vším souhlasím.

 

 5.den 13.září 2020

     Odjezd z Gosau směr Sankt Matin, selský dvůr Urbangut. Pro zájemce o kvalitní a na Rakouské poměry levné ubytování : Urbangut, Unterweissburg 7,Sankt Michael im Lungau, Rakousko. Trasa Gosau-Stodersinken Alpenstrasse- až do Berggasthof-Steinerhaus. Zde jsme se za příslibu slevy na mýtném při zpátečním sjezdu nechali zlákat na oběd za 12,5 Eura a ono to fungovalo, ušetřili jsme ca 9 euro na mýtném. Stoderstrasse je pohodová alpská silnice s převýšením 1 366 m a stoupáním 10,6% max.  Dále jsme pokračovali po trase do Sankt Michael, nejvyšší průjezd Obertauern 2.250m.n.m. Cestou zavřené obchody, neděle, nákup tekutin nutný u pumpy. Večer procházka po vsi.  

 

6.den 14.září 2020

     Odjezd je jako obvykle v 10 hod. dříve to snad ani nejde, ráno již mlhy, na druhé straně nebalíme mokrý stan.../ Cílem je přehradní nádrž Kölnbreinspeicher u Malty. Převýšení 1 633 m, max stoupání 14,9%, 4 tunely, část trasy jednosměrná, čekání u světel, z toho jednou 20 minut. Všude plno turistů, cyklistů na elektřinu, aut a vůbec mumraj. I mýto je na Maltě tučné, ale za 11,5 Eura vám slušně poděkují-Vielen Dank für Ihren Besuch. U světla začaly problémy : Radouš s Jardou projeli nahoru na nejvýše položenou přehradní hráz v Rakousku- Kölnbreinsperre a Mirek nikde. Asi po nekonečné čtvrthodině /co se asi stalo?/ se objevil a i v přilbě bylo na něm vidět, že něco není dobře. Mohutná Kawa 1400 nestartovala. Nejprve tedy pokus o opravu na místě, potom dolu do Werkstattu v Maltě, odtud přejezd do Spitalu a tam šťastné pořízení. Rozebráno, poměřeno, odhalena závada, ale …   motocykl musí zůstat do rána ve Spitalu nabít suchý akumulátor. Čili ve třech na dvou motocyklech do Sankt Michaelu, tam prodloužit pobyt o den a noc … Čili hodně událostí a celkem pestrý den.

7.den 15.9.2020

     Ráno jedeme vyzvednout motocykl Kawasaki do Spitalu, vše dopadlo perfektně, půvabný byl rituál předání motocyklu vedoucím servisu a opravářem, spojený s tradičním japonským pozdravem. Následovaly výjezdy dalších dvou alpských silnic:

1-Gerlitzen Alpenstrasse von Bodendorf – bis Schönfeld/ zde sympatická porucha závory u vjezdu, úspora pro každého 9 Euro. Dále přejezd na známou   

2-Nockalmstrasse: Innerkrems- Eisentalhöhe- Ebene Reichenau, 35 km délka, 52 zatáček, převýšení celkem 2.280m, stoupání max 12% a v každé zatáčce nápis „Reiden“, pořadové číslo, název a výška nad mořem. Nejvyšší místo 2.049 m.n.m.  pozn. příp. zájemcům : tam jeďte, tam si zajezdíte! Dojezd do Urbangut v 16.50 hod,

 

8.den 16.9.2020

     Přesun s plnou bagáží Skt.Michael-Zlaté písky Bratislava.378 km. Cesta příšerná, někdy je prostě lépe použít při dnešní hustotě dopravy dálnici. My jsme tak neučinili a trápili se u semaforů, kruhových objezdů, spousty na sebe nalepených obcí... na závěr tohoto povyražení ukrutná zácpa v Bratislavě. Odměnou byl poloprázdný kemp s výtečnou hospodou a  bungalov za 45 Euro pro 3 osoby/ skoro 3x méně, než v Gosau/. Večerní návštěva hospody neměla chybu, Radegast, Tatranský čaj 52st,  příjemná obsluha, skvělé jídlo. Kemp můžeme vřele doporučit, dopravit se tam je ovšem nutné vrtulníkem. Rozhodl jsem se spát na verandě, vynesli jsme jednu postel ven. Nebylo to šťastné rozhodnutí… útočící komáři, blízké nádraží s nočním posunem, dálnice za rohem. Ráno hledá Jarda klíče od motorky, po delší době zjistil, že mu je nějací trpaslíci strčili do boty. 

 

9.den 17.9.2020

     Přesun opět s plnou bagáží do Liptovského Mikuláše. Ráno před tím bohatýrská snídaně v bufetu, odjezd proto až v 10.45. Trasa 302 km, minimum výšky 124 m.n.m. maximum 1244 m.n.m. Z Bratislavy do B.Bystrice  již chytře po dálnici, dále z B.B. do Brezna, přes Čertovicu do Lipt.Hrádku a dále do Liptovského „Svätého Mikuláša“. Opět díky Didině a Mirkovi skvělé ubytování, navíc pan domácí disponuje pivnicí se skvělým točeným pivem. Večer proto přátelské posezení v pivnici, v TV souboj česko – slovenských fotbalových klubů, podle komentátora bylo v mužstvu Mladé Boleslavi více Slováků, než v mužstvu Dunajské Stredy. Poměr národností diváků v pivnici byl vyrovnaný 3 : 3.

 

10.den 18.9.2020

     Výlet po Tatrách, jako dosud stále krásné počasí. Trasa Lipt.Mikuláš – Jamník zde moje osobní vzpomínka : /Jako voják jsem zde hrál fotbal – je to k čertu už půl století../- Podbrezová-Štrbské pleso /narváno turisty/-dále do Ždiaru,/ zde restaurace 666, na rozdíl od biblického čísla symbolizujícího selhání/

hospoda neselhala, oběd byl skvělý, výhled na Belanské Tatry rovněž. Zpáteční cesta bez problému, večer tématická vycházka po Mikuláši, na náměstí 1x Krušovice, nákup v Lidlu a domů.

 

11.den 19.9.2020

     Jako doposud každého dne vstáváme do krásného, i když poněkud chladného jitra. Jarda je vzhůru jako obvykle v 5 hodin, Mirek chrní do půl osmé a spal by déle. Snídaně, a navigátoři dohadují trasu na Oravu. Odplachtujeme, zahřejeme motory a vyrážíme. Teplota 7 st., spodní prádlo to jistí. Trasa : LM-Ondrášová-Lipt.Trnovec-Lipt.Matiašovce-Zuberec-Oravice-Vitanová-Trstená-Námestovo-Lipt.Mara-Bobrov-Lokca-Podbrel-Habovka-Zuberec-LM. Cestou odbočka k Marině na Lipt.Mare. Pozn. V obci Lokce odjel v čele jedoucí Mirek do pole a odmítal se vrátit. Prý ho tam vede navigace…

Nicméně stále krásné počasí, sranda, cesta bez závad, bez problémů – tam 81 km, zpět 104 km. Večer velmi přátelská rozlučka s Vladem-domácím.

12.den 20.9.2020

     Ráno Vlado přinesl každému háčkovaného andílka z Liptova a my odjeli

„z místa mého mládí“ Liptovského Mikuláše na Moravu. Trasa – LM-Turany-Vrůtky-Žilina-Bytča-Makov/zde opouštíme čarovné Slovensko a míříme na Moravu/-Bečva-Rožnov-ValMez-Olomouc-Litovel-Mohelnice. /cestou jsme projížděli kolem vážné nehody motorkáře, což nás mobilizovalo k ostražitosti.Cílem cesty byl ¨Camp Sport Bager Mohelnice, ujeto 292 km. Kemp byl poloprázdný, nebyl problém získat 2 chatky. Jinak vše v pořádku, pouze z cen tekutin a jídel trošku vyčuhovalo zlatokopectví majitelů, či správců. Počasí stále krásné.

 

13.den 21.9.2020

     Ráno balíme k závěrečnému přesunu k domovům. Cesta Mohelnice -

Praha,  Obrubce, nebo Plzeň. Cestou jsme u prodejny olomouckých tvarůžků v Lošticích trochu “zasmrděli“ naše zavazadla, snad nám do příštího výletu vyvětrají. Dnes i v průběhu celé expedice vydrželo krásné, slunečné počasí, za což patří dík nám samotným za vhodně zvolený termín a pak už jen Pánu Bohu.

     Opět, stejně jako vloni, musím poděkovat našim životním družkám – Jitce, Dagmar a Anně, že nám umožňují s pochopením a tolerancí opustit  manželská hnízda a za dva týdny nás radostně uvítat zpět, do svých náručí.

Mirkovi a Jardovi díky za milou společnost a za pochopení pro moje stařecké vrtochy.

     I když člověk nikdy neví /koukněte na Jahanku/, do ženské se už asi nezamiluji. Ovšem do motorky se tak stalo. Jmenuje se Moto Guzzi V7 Stone. Cítíte pod sebou ten život v motoru, ty krásné vibrace, do zatáček jde hladce-stačí se jen podívat, překlápění   je radost. Pánové a dáma z První kozí v Sušici vědí, proč jsou jako firma věrní této značce již 27 let.

 

 

                                    V Plzni dne 10.října 2020,  Radoslav Kozák, maratonec