Náš nejstarší člen Míra Tupý mi poslal k zveřejnění pár řádků o jeho sobotním a nedělním výletě.
Sobotní ráno předpovídalo krásné počasí, což bylo příčinou toho, že mě začaly svrbět ruce steskem po řídítkách a tomuto znamení se nedá bez následků na psychiku odolat. A tak se také stalo - itinerář jako vždy podle stejného návodu : nejdříve jedu tam, potom zase jinudy někam, když zabloudím a nevím kam, tak se vrátím zase tam, někdy i sem - no a tachometr po tomto kolotoči Křivoklátskou lesnatou krajinou ukázal o 162 km více než před třemi hodinami, když jsem stiskl startér a motor poslušně naskočil. Cestou jsem zabloudil do Skryj , kde je Kozí farma s výrobou kozího sýra, malá kůzlata s růžkama mi připomínala pohádkové čertíky, ale byla docela plachá, nedůvěřivá k tomu cizinci v přilbě.
Po dalším kličkování vpravo, rovně a zase vlevo nebo obráceně , to již nevím, jsem přistál v malé vesničce Račice na břehu Berounky, kde jsem se stal náhodným svědkem plavení stáda koní v řece - nádherná zvířata, děti na jejich hřbetě ,plavala v proudu řeky a předváděla svoji sílu a přátelství k lidem, mezi "koňskou partou" plaval bernardýn a vlčák a nijak si vzájemně nepřekáželi.
Pozoroval jsem tu krásnou scenerii : Berounka, lidé a zvířata a nechtělo se mi odejít - vlastně odejet . Díky mému itineráři "odněkud tam a pak zase jinam" jsem zažil krásné nečekané momenty a těším se již na další. Přeji vám hezké dny - bludný motorkář Míra
Ahoj všem - také v neděli jsem respektoval
"svědění dlaní" jako příznaku absťáku , sedl jsem za řídítka své
Yamahy a vyrazil jsem podle mého oblíbeného scénáře " jedu někam, poté tam
a zase jinam nebo zpátky " na toulky rakovnickou krajinou a ponořil se do
hustých lesních hvozdů Křivoklátska. Navštívil jsem rozhlednu v obci
Velká Buková,
odkud je nádherný výhled na skalnaté a zalesněné údolí Berounky,
zastavil jsem se u přívozu "Branov - Luh",
o kterém píše spisovatel
Otta Pavel ve své knížce, ale s motorkou jsem se na převozní pramici neodvážil
vjet a raději jsem to přes Roztoky do Branova objel po silnici, zpátky jsem
projel okolo hradu Křivoklát a ve Všetatech jsem se před hrozícím deštěm
z černých mraků raději ukryl pod košatou lípou, chuť na čerstvě upečený domácí
chleba mě nasměrovala do Zbečna na Hamouzův statek, ale pekař v bílem obleku mi
vysvětlil, že je sice domácí pekárna pro turisty otevřena, ale chleba se podle
starých receptů peče jenom v sobotu a jenom na ochutnávku, ne na prodej.Tak
jsem roubenku, starou studnu a dvě památné lípy alespoň vyfotil ,
nabral jsem
směr Lány, nakoukl jsem za ohradu Lánské obory a na hřbitově jsem chvíli postál
u pomníku T.G.Masaryka a jeho
rodiny.
Po 123 ujetých km. jsem v pohodě zastavil před
garáží, jako vždy jsem poplácal motorku po nádrži za bezproblémovou jízdu a
těším se na další - kam to asi bude ? Jasně - bude to tam, pak někam a zase
jinam, ale určitě zase zpátky. Míra
Žádné komentáře:
Okomentovat