22.7 - 23.7.2017 - výlety Veterána34


Náš nejstarší člen Míra Tupý mi poslal k zveřejnění pár řádků o jeho sobotním a nedělním výletě.


Sobotní ráno předpovídalo krásné počasí, což bylo příčinou toho, že mě začaly svrbět ruce steskem po řídítkách a tomuto znamení se nedá bez následků na psychiku odolat. A tak se také stalo - itinerář jako vždy podle stejného návodu : nejdříve jedu tam, potom zase jinudy někam, když zabloudím a nevím kam, tak se vrátím zase tam, někdy i sem - no a tachometr po tomto kolotoči Křivoklátskou lesnatou krajinou ukázal o 162 km více než před třemi hodinami, když jsem stiskl startér a motor poslušně naskočil. Cestou jsem zabloudil do Skryj , kde je Kozí farma s výrobou kozího sýra, malá kůzlata s růžkama mi připomínala pohádkové čertíky, ale byla docela plachá, nedůvěřivá k tomu cizinci v přilbě.




Po dalším kličkování vpravo, rovně a zase  vlevo nebo obráceně , to již nevím, jsem přistál v malé vesničce Račice na břehu Berounky, kde jsem se stal náhodným svědkem plavení stáda koní v řece - nádherná zvířata, děti na jejich hřbetě ,plavala v proudu řeky a předváděla svoji sílu a přátelství k lidem, mezi "koňskou partou" plaval bernardýn a vlčák a nijak si vzájemně nepřekáželi.


Pozoroval jsem tu krásnou scenerii : Berounka, lidé a zvířata a nechtělo se mi odejít - vlastně odejet . Díky mému itineráři "odněkud tam a pak zase jinam" jsem zažil krásné nečekané momenty a těším se již na další. Přeji vám hezké dny - bludný motorkář Míra


Ahoj všem - také  v neděli jsem respektoval "svědění dlaní" jako příznaku absťáku , sedl jsem za řídítka své Yamahy a vyrazil jsem podle mého oblíbeného scénáře " jedu někam, poté tam a zase jinam nebo zpátky " na toulky rakovnickou krajinou a ponořil se do hustých lesních hvozdů Křivoklátska. Navštívil jsem rozhlednu v obci Velká Buková,


odkud je nádherný výhled na skalnaté a zalesněné údolí Berounky, zastavil jsem se u přívozu "Branov - Luh",


o kterém píše spisovatel Otta Pavel ve své knížce, ale s motorkou jsem se na převozní pramici neodvážil vjet a raději jsem to přes Roztoky do Branova objel po silnici, zpátky jsem projel  okolo hradu Křivoklát a ve Všetatech jsem se před hrozícím deštěm z černých mraků raději ukryl pod košatou lípou, chuť na čerstvě upečený domácí chleba mě nasměrovala do Zbečna na Hamouzův statek, ale pekař v bílem obleku mi vysvětlil, že je sice domácí pekárna pro turisty otevřena, ale chleba se podle starých receptů peče jenom v sobotu a jenom na ochutnávku, ne na prodej.Tak jsem roubenku, starou studnu a dvě památné lípy alespoň vyfotil , 


nabral jsem směr Lány, nakoukl jsem za ohradu Lánské obory a na hřbitově jsem chvíli postál u pomníku T.G.Masaryka a jeho rodiny. 


Po  123 ujetých km. jsem v pohodě zastavil před garáží, jako vždy jsem poplácal motorku po nádrži za bezproblémovou jízdu a těším se na další - kam to asi bude ? Jasně - bude to tam, pak někam a zase jinam, ale určitě zase zpátky.  Míra
 

Žádné komentáře:

Okomentovat