26. - 28.5.2017 - Sraz v kempu Skalice na Slapech



I tento rok pro náš spolek uspořádal první sraz Milos1 s jejich klubem Iron Dogs Tentokrát Milošovi s organizací pomáhal pedro51 a společně nás zavedli na staronové místo, kemp Skalice na Slapech.


V tomto kempu jsme měli setkání v září roku 2013 a tak hodně z nás vědělo, do čeho jdeme. Mimo kvalitní organizace nás tentokrát Miloš mile překvapil tím, co jsme při minulých srazech nezažili. Za celý sraz ani kapka deště a když přeje počasí, tak je to vždy super. 
Účast na srazu byla „ vzorná „ , skoro stoprocentní a mimo přihlášených se na nás přijelo podívat spousta dalších kamarádů.


Seznam členů kteří se zůčastnili :

Alone se Zdeňkou, atlan s Janou, Bronko s Vendulkou, Bterč, dědkulín, Domi.1, džeff, fík1943, Fik52 s Jiřkou, Goodmen s Makájou01, Hrabě-poky, chemiknakolech s rodinou, Jahanka s Hankou, JanekAkvarista s Hankou, Káňa140, Kareš, Laďa s Helenkou, Lamaya s Aničkou, Medy2, Milka52, Miloš1, Neep s Jaruš52, Opida s Lubou, Pete45 s JankouK, pedro51, Petr1919 s Janou, Phil_Marlowe, Ráček s Jájou, Raubštein s Majkou, samotář47, saporo, starýučitel, Střelmistr, šabik, vaky, Virágodědek se Zdeňkou, Votec s Miládkou, zajicjedna s Alenkou, ZdeněkPM s Janou,


Přijeli i nováčci. Petr1919 s Janou


a Raubstein s Majkou



Přijali se na nás podívat :

dědazdenda, Fí-ďas, Gedžitka, jádromi, Kavec47, KarelHD, kobza79, macgyver, Stařec Petr, Veterán34


Vše probíhalo, jak bylo naplánováno. První zastávka a setkání s kamarády bylo na popud vakyho na parkovišti pod Cukrákem . S tohoto místa jsme odjeli trochu dříve, než bylo plánováno a tak jsme dvěma kamarádům ujeli, ale na druhé zastávce na Benzině u Mníšku jsme se už všichni dali dohromady a pod vedením velitele zájezdu Miloše a pedra jsme se přemístili do kempu. Po ubytování jsme se přemístili do restaurace, kde už seděli někteří rychlejší kamarádi.  Přivítali jsme se a za krásného počasí jsme si vybírali občerstvení s nabídky restauračního zařízení. Bohužel nám naší zábavu trochu rušila hlučnější hudba z vinárny pod restaurací. Někteří jsme před hudbou utekli na nedalekou marínu na břehu přehrady. 



Večer se také řešilo, kam se vydat v sobotu na vyjížďku. Miloš s pedrem naplánovali návštěvu  RETROAUTOMUZEA a oběd v Sedlčanech ale někteří z nás už toto muzeum navštívili při posledním srazu v hotelu SEN a tak tak jsme vymýšleli nějako jinou alternativu. Rádi jsme proto přijali nabídku od Petra a Jany Kopeckých, že něco vymyslí. Petr přemýšlel a telefonoval  a dal to dohromady.

Na kutě jsme odcházeli postupně a někteří to měli s muzikou až do pozdních nočních hodin.


Ráno nás opět čekalo slunce na obloze, snídaně, tradiční společná fotka




a naplánovaný program. My co jsme se rozhodli jet s Petrem a Janou jsme počkali, až odjede parta do muzea a pak pod vedením Petra na tříkolce SUZUKI – REWACO vyrazili na naplánovanou vyjížďku. První zastávka byla za mostem přes Slapy u Cholína.



Další zastávka byla na rozhledně Drahoušek u Osečan. Z rozhledny byl krásný výhled.


Na oběd nás zavedli do restaurace U Jiráčků ve Štětkovicích.


tam jsme velmi dobře pojedli


Kolem projížděli na vyjížďce Kavec47 s KarlemHD a tak se s námi na chvíli zastavili.



Na kávu jsme se zastavili u známých Petra a Jany. Museli jsme ocenit, že pro nás cizí lidé nás vřele přijali a pohostili.  




Poslední zastávky byla na místě zvané  vyhlídka nad Slapskou přehradou.



Po příjezdu zpět do kempu jsme se potkali s několika členy, kteří se na nás přijeli podívat. O chvíli jsme propásli návštěvu našeho nejstaršího člena veterána34. 


Měl v sobotu narozeniny a v tento den jezdí pravidelně na narozeninovou vyjížďku a tak to vzal na Slapy.

Večer jsme opět poseděli a tentokrát nebyla atmosféra tak hlučná jako v pátek.


Neděle jako vždy, balení, loučení a odjez k domovu.


Na závěr patří velké poděkování organizátorům Milošovi a Petrovi. Myslím si, že se náš první sraz sezóny zase vydařil a dopomohlo k tomu i krásné počasí.

Vkládám také pohled, jak tento sraz viděl pořadatel Milos1. Okopíroval jsem to ze stránek klubu Iron Dogs

XI. sraz Iron Dogs - Slapy Skalice 2017

Společný sraz Iron Dogs a Motorkářů nad 60 let se stal již pomalu tradiční záležitostí. Členové Iron Dogs jsou již ve značném počtu případů i členy Motorkářů nad 60 let, protože do té kategorie už věkově patří. Letošní sraz měl pořadové číslo 11 (pro Iron Dogs). Po deseti letech jsme opustili Jižní Čechy a přesunuli se do Středních. Důvod byl jediný. V okolí Lučkovic, kde jsme posledních několik let srazy pořádali, se mi již nepovedlo najít žádný vhodný cíl společné vyjížďky. Prostě jsme tam zřejmě témata vyčerpali a udělat společnou jízdu s hlavním cílem "oběd v hospodě" se mi poněkud příčí. Mého kamaráda Pedra51, který je stejně jako já, členem obou klubů napadnul kemp Skalice na břehu přehradního jezera Slapy. V této lokalitě byl už v dřívější době sraz pořádán. Do přípravy jsme se pustili už vloni na podzim. Zajeli jsme se do kempu předběžně domluvit, vymysleli jsme cíl a trasu společné jízdy, kterou jsme i vyzkoušeli. V dubnu letošního roku jsme vše doladili už definitivně. Objednali jsme konkrétní počty a místa v kempu, promluvili s provozovatelem restaurace, opět projeli a doladili trasu, domluvili se o prohlídce v Muzeu vozů RVHP, dokonce jsme i vyzkoušeli "obědovou" restauraci. Píšu to proto, aby si účástníci, nebo ti kdo uvažují o pořádání vlastního srazu uvědomili, že po samotném nápadu následuje ještě práce a trochu starostí, než dojde k těm finálním pár dnům společného setkání. Někdy mám totiž pocit, že to, že někdo pro ostaní něco zařídí je bráno jako samozřejmost. Pak už není potřeba se ani před odjezdem pozdravit, případně poděkovat. Sraz se, jak sem psal výše, konal již v tradičním termínu. Netradiční bylo počasí. Po celou dobu nespadla ani kapka a svítilo slunce, což, jak mohou účastníci několika posledních srazů potvrdit, bylo opravdu nevšední. Několik dní před srazem se začala komplikovat situace na příjezdové komunikaci mezi Prahou a Štěchovicemi. Vymyslel a nabídnul sem jinou, čehož ne tak málo účastníků využilo. Setkali jsme se tedy u čerpací stanice Benzina v Mníšku pod Brdy a od tud pokračovali do kempu Skalice. K bezince náš přišel pozdravit Stařec Petr. Měl jsem z toho radost a rád ho viděl.V programu srazu jsem nabídnul na páteční odpoledne ještě malou vyjížďku na přehradní hráz a Vyhlídku. Jeli jsme v šesti lidech. Mezi tím se v kempu veselilo, jedlo, pilo a hodovalo, k čemuž jsme se po příjezdu z výletu připojili. K večeru vinárna, která je v objektu, vyhlásila diskotéku. Ta trvala do pozdních nočních hodin. Po jejím ukončení se do toho vložili "mlaďásové", pravděpodobně občané bývalého Sovětského svazu a ve výrobě kraválu pokračovali až do ranních hodin. Kdo byl unavený, tak stejně spal. Kemp je prostě komerční podnik tentokrát jsme jej neměli celý jen pro sebe, jako v předešlých letech. V neděli ráno po snídani, byl vyčleněn časový prostor, pro vznik společné fotky. Program soboty byl tentokrát pojat volněji, než bývalo zvykem. Většina účastníků se zúčastnila společné jízdy do muzea, menší skupinky jely na vlastní výlety po okolí, někdo i v kempu využil půjčovnu malých motorových člunů. Jako pořadatelé jsme s Pedrem51 jeli s hlavní skupinou. Jízda do muzea proběhla bez komplikací. Vedla po málo frekventovaných úsecích silnic. Muzeum bylo podle mně zajímavé. Provázel nás jeho majitel. Rozhodně se nejednalo o suchopárný výklad typu "vpravo vidíte, vlevo vidíte". Po prohlídce jsme jeli na oběd do Sedlčan. Tady to opět bylo ponecháno na vůli každého. Byl dán časový prostor na oběd, prohlídku atd. Já byl na obědě. V určenou dobu jsme se sešli na parkovišti a vydali se zpět do kempu. Opět po ne příliš frekventovaných silnicích. Podle Pedra51, který jel na konci skupiny jako "lovec zbloudilých", za kolonou během vyjížďky vždy jen kousek jelo několik kusů jednotlivých aut. Po většinu vyjížďky se "nezipovalo", protože na silnicích po kterých jsme jeli to ani nešlo. Během jízdy, dle mých informací, nedošlo k žádným problémům. V kempu se opět vedla řeč, jedlo a pilo. Už bylo poněkud klidněji než v pátek. V neděli ráno jsme vrátili lůžkoviny, někteří se rozloučili a připravili jsme se k návratu domů. Já jel ještě s malou skupinkou do Hraštice na oběd ve vyhlášené restauraci. Někteří, ještě než restaurace otevřela navštívili stejně vyhlášenou cukrárnu a nakoupili "ňamky". Po jídle jsme jeli opět na Mníšek k čerpací stanici. Kdo potřeboval natankoval, chvíli jsme pohovořili, pak se rozloučili a vyrazili k domovům. Co říci na konec. Sraz byl v novém prostředí, ubytování a restaurace snad v pořádku. Počasí vynikajíci, podle toho co vím, všichni se v pořádku dostali domů. Takže úspěch. V pořádání srazu v příštím roce ještě nemám v ničem jasno. Uvidíme. Protože se jednalo vlastně o první větší akci v letošním roce, přeju všem pohodový motorkářský i osobní rok (to platí i pro řidiče motocyklů a mototuristy)

Miloš


A ještě odkazy na fotky a videa.


Žádné komentáře:

Okomentovat