Když mi Milamoto posílal návrh na tento výlet do muzeí v Německu,
abych ho vložil na naše stránky, tak jsem si říkal, že bych si takový výlet
chtěl jednou vyzkoušet. Přes zimu jsem si trochu zabrigádničil a tak na
eura se našlo a já jsem se skoro na
poslední chvíli přihlásil.
Přihlášeno bylo devět zájemců a to je asi na takovou akci
počet tak akorát. Nakonec nás ale odjíždělo jen osm. mirek42 omarodil a tak se
nemohl zúčastnit.
Tohoto povedeného výletu, kterému přálo i počasí se zúčastnili:
Alone se synem Martinem, Bronko se synem Jardou, LUSO, Milamoto, standa55 a Viragodědek
Alone se synem Martinem, Bronko se synem Jardou, LUSO, Milamoto, standa55 a Viragodědek
Jak bylo naplánováno, tak sraz před odjezdem byl v úterý
v hotelu Napoleon na Nakléřově u Ústí nad Labem, kde se mimo nás Ústečáků
ostatní sjeli a ubytovali. Já s Alonem jsme ostatní kamarády přijeli
v podvečer zkontrolovat a chvíli jsme s nimi pobyli a dohodli se na
středečním odjezdu v 7 hodin.
Jak bylo naplánováno, tak se i stalo, a ve středu chvíli po sedmé
vyrazila kolona osmi motocyklů směr dálnice a po ní nás vedl Míla směrm do 540
km vzdáleného městečka Peenemunde na pobřeží Baltického moře. Po 13 hodině jsme
byli na místě a čekal nás první naplánovaný cíl naší cesty, sovětská ponorka U
461.
Po její prohlídce jsme odjeli do asi 7 km vzdáleného
městečka Karlshagenu, kde jsme měli objednané ubytování. Penzion byl pěkně
vybavený a asi v něm před námi ještě moc hostů nebylo.
Po ubytování jsme
si došli do nedalekého obchodu NETTO pro zásoby.
Když jsme se vrátili, tak Bronko vyprovokoval vycházku na
mořskou pláž, která byla od penzionu jen asi 1 km. Pokochali jsme se vyhlídkou
na moře, mladí účastníci zájezdu si schladili nohy po kolena, vyfotili jsme se
a vrátili se zpět do penzionu.
Tam nás čekal soudek piva, který Míla sebou přivezl. Něco
jsme pojedli, popily a naplánovali, jak to bude příští den. Martin Chládek
provedl průzkum a zjistil, v kolik a odkud nám pojede vlak, kterým jsme
měli naplánováno navštívit opět městečko Peenemunde a v něm muzeum.
Ráno jsme vyrazili směr nádraží.
Karlshagen je pěkné městečko
A vyfotil jsem si i tento zajímavý strom.
Na nádraží jsme dorazili v předstihu, a tak jsme
měli čas pořídit pár fotek.
Těch pár kilometrů rychle uteklo.
A my jsme museli počkat pár minut, až se muzeum otevře.
Historicko - technické muzeum Peenemünde je umístěné v
obrovské budově bývalé elektrárny. Tato elektrárna zásobovala dříve celý
rozsáhlý areál vojenského experimentálního ústavu, který zde byl vybudován
koncem 30. let minulého století a rozkládal se na území 25 km2. „Zázračné
zbraně“ V-1 a V-2 měly Německu přinést vítězství ve válce. Více informací ZDE
Součástí muzea je kinosál, kde promítali o historii této
továrny a tohoto projektu.
Muzeum jsme si prohlédli a udělali pár fotek.
Z vyhlídky na střeše elektrárny byl krásný výhled.
Elektrárna byla v provozu ještě i po válce za éry
NDR
Před odjezdem zpět do Karlshagenu jsme se stihli
občerstvit.
Po příjezdu do penzionu jsme se zabalili a pod vedením
Míli vyrazili směr Berlín. Počasí nám přálo jako po celý náš výlet a tak cesta
rychle ubíhala. Zastávky byly většinou kvůli tankování.
Po příjezdu na adresu penzionu, kde jsme měli být
ubytování, se vyskytl menší zádrhel. Pan majitel pro nás zamluvené místo neměl
a tak se muselo experimentovat. Pan majitel se k tomu postavil čelem a
začal telefonovat. Pro 5 členů zajistil ubytování v jiném penzionu a já s LUSEM
a standou55 jsme přespali v bytě 1+1 v paneláku. K přespání dobré a byli jsme všichni
rádi, že vše nakonec dobře dopadlo.
Zde jsme měli spát.
A v tomto paneláku jsme nakonec přespali.
Ráno jsme se sjeli dohromady a vyrazili na naší poslední
zastávku a to do největšího muzea techniky na světě. Martinovi Chládkovi se podařilo
díky znalosti němčiny vyjednat zaparkování našich ořů na parkovišti pro
zaměstnance muzea a tak jsme se mohli převléct do civilu a vše nechat u
motorek.
Zaplatili jsme 5 € a vyrazili na prohlídku. A na koukání toho
byla spousta. Jedno patro kolejová vozidla, jedno patro vše o lodích, jedno
patro letecká technika atd.
V 15 hodin jsme se opět převlékli do motorkářského a
vyrazili na cestu k domovu. V tu
dobu je v Berlíně hustý provoz a tak se trasa k dálnici trochu
protáhla. Po dálnici to už ubíhalo a zastávky byly většinou jen kvůli
tankování.
Poslední zastávka byla už v česku a to u Glóbusu v Ústí
nad Labem. Tam proběhlo rozloučení a já měl před sebou už jen poslední
kilometry. Po příjezdu do garáže ukazoval tachometr 1202 km.
Moje malé zhodnocení tohoto výletu.
Jsem rád, že jsem se tohoto výletu s touto partou zúčastnil.
Počasí nám přálo, nevznikly žádné problémy, pěkně jsem se projel ( vyhnal jsem pořádně pavouky z výfuku )
a viděli jsme spoustu zajímavého. U Baltu jsem nikdy nebyl a tak i to byl pro
mě zážitek.
Byl s námi i nováček standa55 s jeho HD. A jako
nováček si to s námi užil. Při cestě z Prahy na místo setkání v Nakléřově
měl poruchu relé startéru a tak se stal jeho Harley předmětem častých vtípků . Standa to ale bral sportovně a my byli rádi,
že je s námi i pro to, že vládne velmi dobře německy.
Dík patří Mílovi, že pro nás tento výlet zorganizoval a
po celou cestu nám dělal velitele kolony. Až na pár malých zajížděk nás vodil
spolehlivě a pomáhal mu v tom i LUSO, který jel na konci kolony a uzavíral
nám pruh dálnice pří předjíždění a tak byl přesun po dálnici velice svižný.
Tak kamarádi, díky všem za společně prožité chvíle a snad to nebylo naposled.
sepsal Virágodědek
Odkaz na fotky účastníků
Odkaz na fotky účastníků
Virágodědek
Alone
Reportáž a fotky od Milamota
Milamoto
Petře pěkný.
OdpovědětVymazatSvižná jízda.. :-) , dodal bych, že k ní přispěla i ohleduplnost většiny německých řidičů. Můžeme závidět.
Setkali jsme s téměř samými fajn lidmi, kromě těch policajtek co nás vyháněli (motorky) od ponorky :-)).
Dík.
Pěkný všichni :-)
OdpovědětVymazat:-)) Petře, ten zvláštní strom, je araukárie, jeden z nejstarších stromů na této planetě... v této podobě tady byl už před stamiliony roků... Pěkná reportáž, jsi šikula.
OdpovědětVymazatMotobaba