4. sraz - chata Lesanka - 29. - 31.8.2014



Tak máme za sebou další letošní povedený sraz, který pro nás Bronko zajistil v chatě Lesanka v Mariánské u Jáchymova.


Na srazu nás bylo nakonec 61 účastníků.

Ti co s námi pobyli na Lesance.

Bronko s Vendulkou, Viragodědek se Zdeňkou, Kája51 s Janinou, 44822Tom se Zdeňkou, Jib s Janou, Neep s Jaruš52, Votec s Miládkou, Lamaya s Aničkou, Laďa s Helčou, Milamoto s Jaryci, JanekAkvarista s Hanou, Witti s Miluškou, motodědekMilan s Majkou, Opida, šobul1 se šobulkou, pája47, Bigbel, miko, Fik52, vaky, saporo, boruli, sanyťák, Jirka16, Káňa14, Kareš, dedkulín, Fíra, loban, belinda, dědazdenda, WEN52, Jahanka, džeff, Fí-ďas, Medy2, starýučitel, atlan, IronIra, japepánek, Miráto, Renda ( René Švorc )

A tito se nás přijeli podívat.

Chemiknakolech, Taťka, kutil1, Alone, šabik



Tak jsme se tentokrát díky Bronkovi dostali do pro mě neznámého kouta naší vlasti. Byla to Mariánská nad Jáchymovem a tam chata Lesanka. 

Při příjezdu na místo jsme mohli prohlásit " na první pohled dobrý "


A " druhý pohled " byl také dobrý. Po přivítání s kamarády nas přívítal také personál. Usměvavá paní vedoucí s pomocníkem


 a také servírka byla samý úsměv. A to i tehdy, když nebyla ve společnosti našeho Mirečka.


Počasí nám přálo a tak jsme seděli venku a vyhlíželi a vítali se s dalšími, kteří přijížděli.




 Votec nezklamal

   
venku jsme vydrželi až do tmy


když začala být zima, tak jsme se přesunuli do chaty




kdo šel v kolik spát, to tady nebudeme prozrazovat.

Ráno bylo zase hezky a tak jsme po snídaní


před odjezdem na vyjížďku ještě poseděli venku


Po desáté jsme " spáchali " tradiční společnou fotku a vyrazili v koloně 34 motorek směr Horni hrad.

Po příjezdu jsme měli čas na prohlídku a posezení na nádvoří. 






a tak nám čas utekl a my se dočkali guláše, který pro nás Bronko objednal


po konzumaci tohoto výborného guláše jsme se přemístili do Kovářské, kde jsme navštívili Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím.




po prohlídce muzea jsme se přemístili na poslední místo naší vyjížďky, rozhlednu na Klínovci



i druhý večer jsme poseděli a naší zábavu vylepšila parta muzikantů, kteří nám přijeli zahrát.


  Ráno nám náladu skazilo počasí


ale neskazilo nám to celkový dojem s toho setkání s dobrými přáteli a kamarády.

Po cestě domů jsme všichni více nebo méně zmokli, ale ten víkend stál za to.

Na závěr musím ještě jednou poděkovat velice ochotnému personálu za to, jak se o nás starali.

sepsal Virágodědek

A takto viděl tento sraz motodědek Loban
Začnu mým trápením s odjezdem.  
Když jsem v pátek ráno dělal poslední práce na motorce a měl jsem odmontované sedlo, pod kterým je schovaná na levé straně všechna důležitá elektrika, začalo pořádně pršet.  Motorka stála na ulici, přikrýt ji nebylo čím a než jsem doběhl do chaloupky pro sedlo. bylo vymalováno. 
Nic zlého netušíc, jsem namontoval sedlo, nastrojil se do oblečení na cestu, na záda batoh, na hlavu helmu a po rozloučení s manželkou a pejsky jsem usednul na motorku, pustil benzín, zapnul klíček a startoval. 
Startér statečně točil, ale motorka ani neblafla. Po několika marných pokusech  byla baterka vybitá a ani přes kabely natažené z nastartovaného auta motorka nenastartovala. 
Bylo mně jasné, že pokud chci na Lesanku, že tudy cesta nevede.  Zanechal jsem marných pokusů, přezul jsem se, batoh hodil do pikapa Felicie, motorku přikryl plachtou a vyjel s tou mojí pojízdnou psí boudou směrem Poběžovice, dál na Chodovou Planou a Karlovy Vary.  V Poběžovicích jsem vjel do deště a až do Jáchymova jel střídavě v lijáku, že mně to nestačily brát stěrače, a jen chvílemi v mrholení.
 V Jáchymově mně chytrá navigace nasměrovala mazaně v půlce kopce doleva na jakousi úzkou kančí stezku. Zatáčkami, kde jsem musel řadit  až na jedničku, abych pikapa vytočil,  jsem se vydrápal nahoru. 
 Nedalo mně to, abych tam nezastavil a nepokochal se tím krásným rozhledem po okolí. 
Sjel jsem z kopce a zajel na prostranství před Lesankou.
Stálo tam už několik motorek, kolem se rojili motorkáři a mně se z toho auta hanbou,že jsem nepřijel na motorce, ale autem ani nechtělo vylézt.
Náladu mně zvednul náš tajemník Petr Rehberger, když mne srdečně přivítal a prohlásil, že jsem zodpovědný člen, když jsem se v nouzi přištrachal aspoň autem, když mně motorka nenastartovala. 
Taky jsem se už tolik nestyděl , když jsem zjistil, že na sraz ještě přijelo jedno auto. 
Přivítal mne  Fíra, s informací, že spolu máme pokoj 203, protože je všechno ubytování jinak.rozdělené.
A bylo to tak dobře, s Fírou jsme si krásně rozuměli a pokoj mne příjemně překvapil, hlavně šikovně uspořádaná koupelna s pěkným sprchovým koutem, umyvadlem a WC  Všechno nové a krásně čisté, přímo luxus.
Odložil jsem si batoh, a v restauraci se přihlásil k pobytu.  Natočené pivo a cigárko venku, to bylo to, co mně chybělo k úplné spokojenosti. Dojížděly další motorky, a všichni, kdo přijeli,  byli srdečně vítáni.
Do večeře jsme nějaké to pivo stihli, někteří vyrazili na houby do lesů, které jsou ze všech stran Mariánské.
Donesli plný košík krásných hřibů a hnědákú, radost pohledět.
Vedli jsme řeči a potom šli na večeři. Večeře nebyla nic moc, rýže s nějakou univerzální omáčkou.
Protože hlad je vlastně převlečená žízeň, a pivo bylo dobré, dalo se to přežít.
Zato snídaně, to byla radost pro ranní žrouty, jako jsem já. Dobré houstičky, tmavé rohlíky a dostatek dobrot k tomu, kafe stále dohřívané chytrým zařízením, víc nebylo ke spokojenosti ani zapotřebí.
Po snídani jsme domluvili uspořádání kolony, že první pojede Peugeot a poslední já s pikapem Felicií ozdobeným do pátých dveří přicvaknutou oranžovou vestou. Taky jsme domluvili,  že pojedu poslední a budu se snažit, aby se do kolony motorek necpali spěchálisti v autech.  Posádka Peugeotu jedoucího vepředu a organizátor vyjíždky že zajistí dopředu průjezd křižovatkami.  
Tohle uspořádání bezvadně fungovalo, takže jsme v pohodě dojeli na Horní hrad.
My s auty jsme zůstali před bránou, motorky zajely a seřadily se na nádvoří. 
Bylo krásné počasí, udělali jsme si pohodlí, odložili oblečení a  rozešli se na prohlídku hradu.  
Prolezli jsme celou ruinu a potom diskutovali na venkovním sezení u nealko - piva o problémech se záchranou takovýchto zdevastovaných památek. 
K naší radosti u stánku s občerstvením nás na  oběd vyzvali k odběru právě přivezeného, moc podařeného guláše, dokonce nabízeli i přídavek.  
Dostavili se muzikanti, takže pobyt na Horním hradě neměl chybu.  U nealko piva jsme domluvili organizaci výjezdu na hlavní silnici. Tam bylo zajištění výjezdu kolony motorek nezbytné, je to v zatáčce a auta jedoucí seshora by se nám nacpala mezi motorky a auta zespoda by vyjíždějící motorky ohrozila a kolonu roztrhala.
Byli jsme na to dva regulovčíci ve vestách, na silnici jsme dali trojúhelníky a auta nekompromisně zastavili.
Kolona v pořádku vyjela a než jsme posbírali trojúhelníky a nasedli do aut, zmizela někde v dálce.  
Jeli jsme, co to šlo, ale kolonu jsme nedohonili.
Zastavili jsme ve městě a ptali se, kudy odbočit do obce Kovářská. 
Mladá dvojice nám poradila, kudy ven z města a po výjezdu z města  jsem už jel podle navigace a druhé auto za mnou. Kovářskou jsme našli, kamarády s motorkami kousek od muzea letecké bitvy nad Krušnohořím taky. Muzeum je moc pěkné, sbírky jsou sestavené z nalezených trosek sestřelených letadel, oblečení posádek,  uniforem, dokladů a dokumentů.
Po prohlídce muzea jsme vyjeli na návrší, odkud byl pěkný výhled do krajiny. V tu chvíli jsem si liboval, že jedu autem a můžu se kochat výhledem.
Dojeli jsme nahoru na Klínovec až k horské chatě s rozhlednou. Výhled do krajiny byl pěkný, počasí nám přálo.
Obešel jsem celý objekt horské chaty a dost mne udivilo, v jak zanedbaném stavu je.  Některá okna zezadu budovy byla zakryta přibitými dveřmi od starých skříní,  vypadá to dost ošklivě. Je to ostuda, kousek pod vrcholem je přitom horní strojovna moderní lanovky, která musela stát hodně peněz, že ale nechali budovu chaty v takovém stavu je opravdu ostuda krajského formátu.
Domluvili jsme se, že na Lesanku je to jen pár kilometrů a není tedy problém k ní dojet. 
Ale ouha, Ti kteří nedočkavě vyrazili, u Lesanky po našem příjezdu k našemu překvapení nebyli. 
Už jsme byli odstrojení, motorky zaparkované a popíjeli první pivo a teprve se objevila ta uspěchaná skupina. Samozřejmě jsme se jim chechtali, jako, že kde se zadřeli a oni se přiznali, že hned v na první odbočce přehlédli značení a jeli špatně. 
K večeři byly hlášeny bramborové knedlíky se zelím a vepřovým. Probírali jsme možnost, že když se bramborové knedlíky nepovedou, že je z nich tlamolep, naštěstí se ale opravdu povedly. Nadlábli jsme se a šli pro pivo k pultu. Stáčecí zařízení nějak zlobilo, i když se personál celý den snažil dát to do pořádku. Pivo hodně pěnilo, ale bylo dobré. a točili poctivou míru. Celá společnost se rozsadila u stolů podle společných zájmů, sedělo se dlouho venku, dokud nám nebyla zima.  Radost nám udělala parta, která vystoupila z auta s basou a kytarami.  
Personál jim udělal sezení u stolů sestavených tak, aby se jim dobře hrálo. Kapela se omlouvala, že nemají žádné pojmenování a že nejsou zvyklí při hraní vystupovat na podiu, že hrají za stolem.  Hráli a zpívali krásně, písničky od táboráků, takže jsme si mohli s nimi zazpívat.
Byl to vydařený večer, a spát jsme šli podle toho, jak to měl kdo daleko domů a byl unavený.
Když jsem se ráno probudil, Fíra mně hned hlásil, že od půlnoci prší a že prší hodně. 
Po snídani ještě stále pršelo, takže jsem byl docela rád, že nemusím v tom dešti jet stopadesát kilometrů na motorce. Všechny věci, včetně nepromokavé bundy jsem měl hloupě už od večera v autě, takže jsem po rozloučení upaloval rychle k autu a uháněl domů na Chodsko. 
Pršelo až k Horšovskému Týnu, ale na Spálenečku už svítilo sluníčko.  
Psíci mne vítali ukrutným vytím, tak jsem je hned ustrojil do postrojů a jel je pořádně utahat  do kopců.
Vyjíždka se mně moc líbila, na motorce by to byl lepší zážitek, ale člověk musí být rád, že se setkal s lidmi, kteří mají stejného koníčka a se kterými mu je dobře. 
Loban

Zde si můžete přečíst, jak tento sraz viděli Milamoto a Jaryci a ZDE jak to viděl JiB

Fotky a videa od účastníků:

Video 1 - Milamoto 

Video 2 - Milamoto

Votec
 
Viragodědek

Witti
 
WEN52 

dědazdenda
 
Opida 
IronIra

1 komentář:

  1. Řekl bych, že jak Petr-Virágodědek nezklamal stručným zdokumentováním tohoto srazu tak Petr-loban příjemně překvapil obšírně pojatým popisem událostí s nímiž naprosto souhlasím. "Lesanka" nezklamala ba překvapila příjemným prostředím, pěkným ubytováním, dobrou kuchyní a ochotným personálem.Tak dík pořadateli Broncovy a třeba zase příště?

    OdpovědětVymazat