2. sraz - Zvíkovec - 4. - 6.6.2010

2. Sraz Zvíkovec – všeobecné hemžení

Tak se nám blíží první červnový víkend a tím pádem náš druhý letošní sraz, pro který našel Witti nádherné místo u řeky Berounky. Našel, on ho vlastně nemusel moc hledat. Jemu stačilo oprášit romantické vzpomínky a bylo vybráno.
Počasí nám moc velké naděje nedávalo. Celý týden pršelo, pršelo a pokud se vážně chcete zeptat, jak bylo, tak pršelo. A nejen to, bylo takové to černé černo, kdy i dopoledne musíte doma svítit, aby jste nezakopli o kočku. Ale náš přítel Skyair, pokud to nevíte, je opravdový odborník na počasí. A ten prohlásil, že na cestu nám bude svítit sluníčko. Tak jsem starosti hodila za hlavu, ale i ve čtvrtek večer při pohledu z okna na tu slotu mnozí nevěřili, že ráno může být vše jinak..
Aaaaaaa kdopak mě to šimrá na nose?
Sluníčko.
A tahá mě z postýlky.
Tak vidíte a je to tady. Nádherný teplý prosluněný páteční den a před námi krásné společné setkání báječných lidí na úžasných strojích.
Podél cesty příroda vykouzlila jedno ze svých děl. Drobné žluté luční kvítky seskupené do obrazce čínského draka. Je tak nádherný den, že se mi chce přímo létat, užívám si ho plnými doušky. A když sjedu z dálnice vítá mě typická vůně pokosených polí a sladká vůně sena ze zahrad v mém kouzelném údolíčku, které s velkou potěchou projíždím velice pomalinku.
Hučící řeka Berounka, které vlastní koryto bylo málo, mě vítá svým majestátním zjevem.

A to už mě nedočkaví kamarádi navigují na dobré místo k zaparkování mého mazlíka. No a je to tu znovu. Hlaholu, výkřiků, objetí, polibků…………každý se snažíme honem všechno sdělit jakoby nám za patami už hořelo.
Máme pro nás celou velkou chatu a přilehlé separé chatičky jsou určeny pro rušitele nočního klidu. Ale pokud ani to by nestačilo, tak se zde nabízí řešení. Vystěhovat dotyčného jedince na druhou stranu řeky. Právě pro Kocoura, který říká, že má zakázán přístup do každého kempu ve kterém kdy pobýval, je připraveno něco měkkého a teplého, aby se nám za tou vodou nenastudil.

Deště vykonaly své a voda se rozlila i po kempu. Jepánek(rozumějte Japepánek), ale pro mě je to Jepáneček a basta. To je také zajímavá historka, kterak Jepáneček k Japepánkovi přišel.
No tak tedy Jepáneček se Šlahounem rozbili svůj vigvam na louce, tak my ostatní můžeme bez obav o své miláčky trávit noc v posteli. No, ale teď mě tak napadá, zda opravdu bez obav, aby hoši neplavali na svých madracích k Neumětelům a naši miláčci nebyli po kolena v blátě.
A je tu něco dalšího o co se nám voda asi postarala, něco co jsem ještě v životě neviděla. Úchvatná a strhující podívaná na živoucí tornáda ve večerním slunci.

Ufffffffffffffffffffffff
Tak už jsem chtěla balit.
Ale nemusím.
Nejsou to naštěstí komáři, ale nějaké drobounké mušky co vytváří tento famózní koncert na voňavé louce. Znáte tu chvíli po dešti? Jak barvy ožijí a všechny vůně jsou najednou intenzivní?
Á propós, tady mě napadá, že náš další plánovaný sraz probíhá u Komárna. A po letošních velkých záplavách, kterým se bohužel nevyhnula ani řeka Dunaj nebude u Komárna o komára nouze. To já jen tak, aby repelent nezůstal doma.
Medy2 po čerstvém zážitku s přezouváním svého dráčka, popisuje postupy, abych i já to měla jednoduché a jen doufám, že si to bude pamatovat, až se ho na to zeptám příště.
Jepáneček nepřijel sám. Přivezl své nové děti a podívejte jak se mu povedly.

To je šikulka pane, ten to umí. A ta podoba. A kdyby někdo z Vás měl zájem, tak
1.234 Kč/ks. Smlouvalo se o sto šest, ale na to se musíte již podívat do přiložené fotodokumentace, abych tady vůbec někdy skončila.
Postaráme se o své stroje, aby jim nic v noci nechybělo a pomalu se loučíme s těmi z nás, kteří dávají přednost vlastní postýlce. Samozřejmě se to neobejde bez dalšího zkoušení nových motek a povídání.
Pak už tu zbývá jen to zdravé jádro.
Sedíme u pivínka ne terase pod hučícím jezem a obloha nad hlavami je už šmolkově modrá a začínají vykukovat první hvězdičky. Povídáme a povídáme. Na fotkách můžete vidět jak Jepáneček povídal tak, že nešel ani zaostřit.
A tady na tomto místě bych milému čtenářstvu doporučila pauzičku a návštěvu toalety. Uvidíte, že toto doporučení později oceníte.
Už Vám ani nevím co tomu předcházelo, ale tohle další Šlahounovo vypravování si budu pamatovat do konce života a vždy vyloudí na mé tváři velký úsměv.
On totiž je Šlahoun velký koumák a zlepšovatel. Na svém srubu má kadibudku venkovní srdíčkovou, ale jelikož své jméno nemá nadarmo, tak vymyslel zlepšovák, aby při malé potřebě nedocházelo k nepatřičnému znečištění kadibudky. Vzal velký trychtýř co se používal na nalévání nafty do mašinek. Napojil ho na hadici a tu vedl jako trativod do lesa. Celý tento systém umístil v patřičné výši a bylo hotovo. To je filuta, co? A prý tam byly i fronty, když se pořádala nějaká párty. Říká: „Měli tam stromů a čekali na trychtýř.To nepochopím.“
Jo, a to jsem Vám zapomněla povědět, že Šlahoun měl psa, vlkodava. Což je nádherné, ladné, velké, dobrácké stvoření. Tedy naštěstí.
A tady konečně Šlahounovo povídání. „Spím jen v takovém dlouhém triku a v noci, když jsem šel na trychtýř, tak jsem ho jen vyhrnul a čůrám a čůrám a najednou potichounku přišel pes a ten velký mokrý čumák mi vrazil mezi půlky. To si ani nepřejte vidět, jak jsem se lekl. Podívám se na psa a ten se směje od ucha k uchu, jako by říkal, to jsem Ti to ukázal co. Myslel jsem, že to byla ojedinělá kratochvíle, ale jemu se to nějak zalíbilo a začal to praktikovat pokaždé. Asi ho bavilo jak se pokaždé leknu. A tak co mi zbývalo, nežli ho to odnaučit. Jednou, zase celý rozespalý s jedním víkem napůl otevřeným, abych dobře trefil ke svému trychtýři čůrám a čůrám, a pak tak oklepávám a při tom oklepávání se tak otáčím a vrazím rodinné stříbro psovi, který stál dvacet centimetrů za mnou, rovnou do tlamy. No to byl pane šok pro oba. Naštěstí pes leknutím nescvakl, a tak tuto příhodu mohu dnes s humorem vyprávět.“
No uznej milý čtenáři, že mé upozornění bylo na místě.
Na místě bylo i vyfasovat ložní prádlo, kde servírka hlásí: „Pán s paní potřebují povlečení.“
Načež přichází pán a přináší povlečení jedno s diví se, že pán s paní nechtějí spát ve vrstvách.
Odcházíme pod temnou oblohou plnou hvězd a hledáme Velký a Malý vůz.Vůně špekáčků nás neomylně dovede k praskajícímu ohni, kde se plápolající červenooranžové plameny snaží uchvátit naše buřtíky.

A nezůstalo jen u buřtíků.
Vínko a něco slivovičky, kávička se sladkou mňamkou.
A spousta legrace. Tady musím pochválit statečného Otíka za velkou oběť. Zachránil mě.
Sedím stále s hlavou v záklonu. To nádherné nebe zas tak brzy neuvidím.
Pomalu nám padají víka a i hvězdičky šly už spát, tak hurá na kutě.

A je tu slunečné sobotní ráno.
A už zase někdo kecá pod oknem. Ufffffffff
Když už jsem vzhůru překontroluji venkovní ležení zda se nám chlapci neutopili.

Kdeže, všechno na svém místě a koukám, že jsem pomalu poslední ospalec. Všichni už pěkně v plné polní, tak se jdeme kouknout jakpak po té noci vypadají.Podívejme na to, z některých zbyl jenom stín a pěkně protáhlý.

Na fotkách si můžete prohlédnout, že snídaně se odehrávala porůznu. Witti se Šlahounem vařili polévku, Otík svůj osvědčený chléb. Někteří kávičku a já teplou vodu. Posléze dohání snídani i ostatní pod slunečníky na terásce.
A podívejme kdopak to první přijel? Dedacis se svým červeným strojem vjíždí mezi naše ještě spící miláčky. A je zase o čem debatovat.
Skyair s Annou doráží vzápětí na nádherné Kawičce-Vulkán v úžasné bordó barvě a já jen tiše doufám, že si mazlík nevšimne jak zálibně si jí prohlížím.
A copak se nám to tady děje za skopičárnu?

Witti s Nerem udělali z Jepánkova stanu chaloupku na muří nožce. Otočili vchod ke křoví. A kdyby jste to viděli jak škodolibou radost měli. To se nedá ani popsat. Dílo dokonáno.
Mezitím dorazil Divoch a hradecká posádka petasek s Ivou plánují výjezd. Otík má siestu s cigárkem a kávičkou.
Přichází Jepáneček a láká mě do svého stanu. Všichni zpozorní a my odcházíme. Jepáneček najednou zbystří a říká: „No to jsem blázen. Nevěděl jsem, že můj stan má dva vchody.“ A začal zkoumat nový vchod a honem běžel na tu stranu co byl starý vchod, ale ten tam nebyl. No byla to komedie. Moc jsme se nasmáli. Je fakt, že Jepánečka je věčná škoda, ten by se uplatnil u nějakého zavedeného cirkusu či kabaretu. Je to báječný parťák, který nepokazí žádnou legraci a naopak sám vymýšlí jednu lumpárnu za druhou.

A to, že ho na fotkách uvidíte s hlavou v křoví, tak to neznamená, že tam plive včerejší pecky, ale jen to, že je tak útlocitný. Malinká muška zabloudila do jeho krku a jemu bylo líto tu trochu proteinů spolknout.
Také se museli předvést nové kérky.
Tak petasku ještě vteřinku, už to bude. Uffff a můžeš vydechnout.

A to už přijíždí velká skupinka vedená naším milým tajemníkem Peťou, kde krom stávajících členů jsou i vítaní návštěvníci, kteří se rozhodli okouknout cože jsme to za chásku. Tak mládeži chovejme se slušně, znáte to, ať nepřijdeme do řečí.

Začalo to nanovo, to veškeré hemžení. Nezapomeňte, že někteří z nás se ještě nikdy neviděli.
Pomalu zároveň s tajemníkovou skupinkou přijel JOSOSO, který to ovšem cestou na sraz vzal přes Moravu a navštívil Jizboze, aby mu nebylo líto, že je tam tak opuštěný. Ale, co si budeme povídat, Jiřík se chtěl pořádně projet na své nové Hondičče Deauville 650 a Čechy mu na to byly málo.

Naštěstí cestou nespotřeboval všechny zásoby. A tak můžete obdivovat můj „neandrtálský stisk“ přímo osobně.

Mezi tím dorazil další zájemce o členství v našem spolku se svými přáteli, kteří ho doprovázeli, aby se nebál naší přesily. A v době, kdy tvořím toto dílo je již dávno naším právoplatným členem.
Tak vítej kutile1.
Pokud se Vám na této fotce bude zdát málo přátel, tak vězte, že někteří jež ničeho nedbali a na dlabenec spěchali.

Ale to mi ještě ani zdaleka nemůžeme.
Ještě je tu soutěž o nejkrásnější bříško letošního jara.

Tak co myslíte poroto?
Které to bříško vyhraje?
A to prosím nejsou zdaleka všechna naše bříška. Hahahahahahaha
Celou tu dobu co píši toto povídání a listuji fotografiemi, tak přemýšlím jak kulantně nadhodit, aby jste se i vy báječní muži pozorně zadívali.
A ne se schovávali za větu: „Neeeeeeeeeeeeee já nejsem tlustý, já jsem jen prostorově výrazný.“ Hahahahahah
Dedekbobmb po nás tolik toužil, že sedl na motorku i se zlomeným sedmým žebrem, a teď se mi vkrádají úvahy o Bohu a ženě.
Nicméně přecenil své zranění a stav našich silnic a při projíždění krpatého úseku bolest vykonala své. Tak jen doufám, že to skončilo ohnutou brzdovou pákou a ne dalšími žebry.
A podívejte kolik šikovných mužů se najde. Tajemník vytáhl i perfektní nářadí, Jepáneček od někudy vykouzlil pajcr a už je to uděláno už je to hotovo.

Předseda Venda Marauder si svůj příjezd umí vždy správně načasovat.

Tentokrát jsem dostala dáreček já. Děkuji pěkně.
Sluníčko vytáhlo i dalšího člena z jeho hibernace-Viper54. Jeho jmenovci jsou již dávno na nohou,hahahahahah, a on teprve nyní odložil své fofrklacky a přijel se vyhřát na výsluní naší pozornosti.
Pomalu se přesouváme za ostatními na oběd a pokračujeme v klábosení.

Stále je o čem.
Já, když přijedu domů, tak si říkám, s tím jsem pořádně nemluvila a s tou také ne. Tak doufám, že na dalším srazu budeme zase v tak hojném počtu jako tentokrát.
Přemýšlím jak to napsat, ale je zda neustálý pohyb.
Jedni přijíždějí, jiní odjíždějí, další jedou na vyjížďku, zase někdo přijíždí a odjíždí a tak pořád dokola až do neděle. Je smutné, že jsem se úplně minula s Franciskou.
Jistě tedy pochopíte, že sehnat tu naší bandu celou na hromadné focení opravdu nešlo.

Nevím jak Vám, ale mě obídek moc chutnal. To zelíčko. Mňam.
A aby toho nebylo málo, tak ještě následuje moučníček v podobě krásně vypadajících ovocných knedlíků, tedy jen u někoho. A jsou i tací, kteří využívají nestřeženého okamžiku na konzumaci zakázaných zákusků. No dobře, tak se také přiznám. Měli jsme s Wittim chamber separe, jen my, kávička a naprosto famózní rakvičky se šlehačkou. A té bylo na přidávání. Tak a dost už mám zase pusu plnou slin.
Na oběd se sem sjela také konkurenční skupina přátel dvou kol. Rakovničtí inteligenti. Ale tito fešáci na rozdíl od nás prohání bicykly.
Odpoledne dorazila i naše spřátelená Lady.Shadow, tedy Jitka, pro Ty z Vás, kteří nevíte, že změnila svůj nick.
A konečně můžeme přivítat i očekávaného seveřana-čekatele- bimbo750 se svou skvěle udělanou Jawkou i s pávíkem. Copak se tam asi skrývá za dobroty? Tak to se musíme nechat překvapit.

Ještě se tu přimlouvám za Fí-ďase, když tak krásně prosí, ale pozor, neklečí, tak co s tím uděláme? On totiž sbírá turistické známky a už má docela slušnou sbírku. No jo hochu, je Ti to prošení k ničemu, když nedáš seznam co už vlastníš.

Tudle jsem nad jednou stála a myslela na Tebe. A právě zde se musím přimluvit, aby si každý z nás vytiskl list s našimi kontakty a vozil ho sebou neb jak vidíte, díky mé nedbalosti, nemá Fí-ďas další známku. A to ještě ani nevím, a může být docela dobře možné, že kýženou metu musí dosáhnout sám.
Já sbírám bronzové a kravskoovčí zvonečky, tak pokud by se Vám doma nějaký bez užitku válel sem s ním. Hahahahaha
Kalná řeka Berounka nám zpříjemnila svým zpěvem odpolední posezení. Její hladina pomalu ustupuje, ale voda má stále velkou sílu. Stačí popojít kousíček proti proudu, kolem upravených chatiček, ale pozor musíte si vyhrnout kalhoty, cesta je pod vodou. A vidíte jinou její tvář. Tichou a klidnou, že by se zrovna jednomu chtělo rozběhnout po hladině až na druhou stranu ke košatým vrbičkám.
Nastala neradostná doba odjezdu, tedy pro někoho z nás.
A zase, co si myslíte.
Ti muži.
Už jsou všichni připravení a čekají jen na mě s významným poklepáváním na hodinky.
Je stále veliké horko a já běhám z patra chatičky s plnou náručí věcí, které se snažím nacpat do mazlíkových brašniček a současně se dooblékám.

Jak závidím Ivě její elegantní, nový kufříček.
Lehce sundá z motky a jako pravá dáma odchází.
Horší chvíle nastává, když ho má otevřít. Nejsem škodolibá, ale v tu chvíli by se mi to moc líbilo jako satisfakce za ten můj chaos. Ale nebojte je to holka šikovná.
Když jsem u těch kufříků, také se chlubil odpoledne Pavelmazel se svým. Je celý nadšený co se tam toho vejde, všechno mi to ukazoval. Oblečení, pivo, míchaná vajíčka, věci na čištění, denní i noční rukavice,…… Hned jsem musela také vyzkoušet voňavý ubrousek.
Muži jsou vážně netrpěliví, ale na mé namítnutí, že opravdu trefím sama nereagují. Asi jim dělá dobře vědomí, že ten na koho se ZASE čeká je ženská.
Jede se báječně, ale teprve v neděli večer se dozvídám, že jsme se míjeli s Franciskou a jejím přítelem.
Tak, a jako posledně, na sobotní večer se ptejte někoho jiného, ale určitě ho všichni strávili velice příjemně v očekávání věcí příštích.
A to byla návštěva Muzea mašinek, tedy těch velkých v Lužné u Rakovníka. Jak jsem viděla na fotkách byla tam i ta klasická černá na uhlí, kterou jsem kdysi jezdívala a směla jsem obsluhovat pískání.
Doufám, že jste si to všichni užili a jeli jste domů spokojení.
Už jsem slyšela od Francisky, že se jí v našich krajích velmi líbilo a myslím, že něco podobného říkal i petasek s Ivou.
Dalo by se psát ještě hodně a vložit hodně fotografií, ale Peťa by mě asi přerazil za tu práci co s tím má, aby jste si vůbec něco mohli přečíst.
Tentokrát je fotek asi milion.
Fotil každý.
Původně jsem myslela, že fotky hodně proberu, ale je mi to líto. Jsou na nich vidět mimo jiné krásné komické výstupy Jepánečka. Jepánečku, tedy nevím nevím, jak to máš s tím parožím.
Kdykoli napíši Jepáneček je z toho Jelíneček a já to musím stále dokola pracně opravovat. Ten počítač je tak nedovtipný, viď.
Ale v tom domově důchodců snad bude za dlouhých zimních večerů dost času na prohlížení. I když jsem slyšela, že tam kvete krásná pozdní láska.
Tak se máme stále na co těšit.

Chtěla bych také vyjádřit jisté pochybnosti nad Wittiho hláškou, že ještě nikdy nic neorganizoval. Nevěřím mu ani trošičku.
Vše bylo báječně připravené, počasí objednané, dobrot spousta.
Witti děkujeme, jsi skvělý.

Seznam účastníku srazu na Zvíkovci.

Členové:

Bigbel, bimbo750, dedacis, dedekbobmb, divoch60, Fanda, Fí-ďas, Franciska, japepánek, JISOSO, Kavec47, kutil1, Marťanka, Medy2, Milos1, motobaba, Nero, Pavelmazel, Petasek s Ivou, skyair s Aničkou, samotář47, střelec, Šabik, šlahoun, Taťka, Venda_Marauder, Viper54, Virágodědek, Witti, 
   Přespolňáci:
Jaruška, Lady.Shadow, Vilda, Petr

Návštěvníci:
Triumph47, Fik52 s Jiřkou, jejich kamarádi Jarda a Jana, Bronko, kamarádi kutila Zdeněk a Vetřelec se Zdeňkem

PS-pokud bude cokoli k opravě a nebo bylo opomenuto Vaše jméno prosím nahlaste.

Ma
Fotky Viragodědka

Fotky od Samotáře47

Fotky od motobaby

Fotky od Wittiho

Fotky Marťan-ky

Fotky od petaska

Videa od Fandy