29.7.2016 - Exkurze v ND

Na srazu v kempu Borovinka se Růža53 zmínil, že by mohl zprostředkovat pro skupinu našich členů exkurzi do Národního divadla.

Jak slíbil, tak také učinil. Poslal mi datum, kdy by se mohla exkurze uskutečnit a já to vložil na naše stránky s tím, že maximální počet je 20 osob. 
Zájemci se přihlásili a v pátek 29.7.2016 v 11 hodin jsme se sešli před vjezdem do podzemních garáží provozní budovy ND. 

Lamaya s Aničkou, Laďa s Helenkou, motodědekMilan, Hrabě-poky a Ruda53 přijeli na motorkách.
 
Jurabrno a Virágodědek autem, Domi.1 autem a hromadnými dopravními prostředky.

Jahanka s Hankou, maratonec s Aničkou, dědkulín, Standa55 s Janou, labuk s Evou dorazili také hromadnými dopravními prostředky. 

Abecední seznam účastníků:

dědkulín, Domi.1, Hrabě-poky, jahanka s Hankou, Jurabrno, labuk s Evou, Laďa s Helenkou, Lamaya s Aničkou, maratonec s Aničkou, motodědekMilan, Ruda53, Růža53, standa55 s Janou

Po zaparkování našich strojů v podzemních garážích nás Mirek zavedl do sauny pro zaměstnance, kde jsme se mohli převléknout a připravit se na náročnou cestu od sklepa až po střechu jak provozní budovy tak budovy ND. Mirek nám při prohlídce povykládal o technických zářízeních ve veškerých budovách komplexu a o změnách, které vedli k energetickým úsporám, které jsou v ND značné. Prošli jsme několik pater v podzemí a dostali jsme se až na střechu provozní budovy.

Po prohlídce provozní budovy jsme se podzemím přemístili do budovy Národního divadla. I tam nám to Mirek ukázal od podzemních pater až na střechu a ke všemu nám měl co říci.
Jedním ze zážitků byl pohled na hladinu Vltavy, který jsme viděli po otevření protipovodňových vrat na konci technologického tunelu spojujíci divadlo s nábřežní zdí. 
V divadle si přišli na své i naše dámy, které technické zajímavosti nebraly tak jako mužské účastníky. Mimo technického zázemí jsme si prohlédli totiž všechny prostory divadla. Hladiště, jeviště, zákulisí, balkón s Trigami, půdu a vylezli jsme až na střechu a podívali se zblízka na " zlatou korunku " pozlacenou 2,5 kg plátkového zlata.

Po skončení prohlídky jsme se vrátili zpět do sauny pro zaměstnance, kde se při konzumaci kvalitních vín exkurze hodnotila. Všichni byli spokojení a ti co nemuseli řídit obzvlášť. Mohli si ta kvalitní vína vychutnat.

Tak Mirku ještě jednou dík za nevšední zážitek. 

Virágodědek

A ještě jak to viděla Domi.1

Exkurze Národní divadlo
Uvadeč + vypravěč + průvodce + hostitel = vše v jedné osobě zastal Mirek Růžička alias Růža 53
Sraz byl určen na 11,00 hodin před vjezdem do podzemních garáží Nové scény v Ostrovní ulici ( za ND). Skoro všichni se přiblížili na čas, jen nám chyběl ten nejhlavnější človíček, který měl všechna práva procházet se po všech zákoutích od sklepa až po střechu a hlavně měl u sebe ten veledůležitý svazek klíčů od všech dveří, kam jsme vlezli. Holt práce je práce a tak nás do garáží na zaparkování pustila paní vyslaná Růžou. Však oni než si ti motorkáři vypakovali své saky paky , také to nějakou chvilku zabralo a majitelé aut, co parkovali až kdoví kde pod zemí – blízko pekla řekla bych – také se museli vyškrábat vzhůru k nám ostatním.
Pak už jsme se vydali za hlavou, tělem i myšlenkami pána hlavního a exkurze začala.
Musím říci, že celá prohlídka, ať už jsme se podivovali ve sklepě nad kotly, obrovskými bojlery - každý tuším na 10 000 litrů (?), zázemím pro kulisy, protipovodňová vrata u Vltavy až po interiéry na mne udělala obrovský dojem. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost se podívat do zákulisí, či spíše podkulisí a nadkulisí, včetně samotných střech, kdy už opravdu nebylo kam výš vylézt. Růža sypal všechna technická data jako by měl v hlavě malinký přenosný pc… Kdoví, jestli tam nemá nějaký mikročip, pamatovat si takových technických detailů přece není normální… :o))))
Poctivé 4 hodiny jsme šlapali nahoru a dolů, po žebříku, po schodech, foťáky cvakaly ostošest. Po ukončení nás ještě Růža pohostil pitivem alko i nealko, až jsme se po hodině byli schopní pomalinku pozvedat a odplazit se na Rozchodnou….jak nás bolela kopejtka….
Člověk, když vidí jako divák „jen to divadlo „ nemá ani tucha, jak obrovské zázemí je k tomu potřeba a kolik techniky se musí podílet na zdárném chodu divadla.
Až se skoro stydím přiznat, že jsem v Národním divadle nikdy nebyla na žádném představení.
Moc děkuji Mirkovi – Růžovi za možnost si prohlédnout a hlavně poslechnout všechny ty zajímavosti, myslím, že toto se nepoštěstí hodně lidem.
Mirku – Díky Ti za všechno. 

Odazy na fotky

Lamaya

Domi.1

motodědekMilan

labuk

Virágodědek